Tomáš Chalupa

Nejvyšší soud rozhodl, že se Kancelář prezidenta republiky zatím nemusí omlouvat za to, že prezident Miloš Zeman označil Ferdinanda Peroutku za autora pronacistického článku s názvem Hitler je gentleman. Nejvyšší soud to zdůvodnil tím, že vyslovením omluvy by vznikla závažná újma. Co to však vlastně je ona závažná újma a opravdu jí může být i to, že se zveřejní text omluvy? Zeptali jsme advokáta Kamila Andreeho z advokátní kanceláře Andree a Veroniky Solisové z advokátní kanceláře Křížák & partneři na to, jak se vlastně závažná újma stanovuje a co si o předběžném opatření Nejvyššího soudu myslí.   

Vítězství Donalda Trumpa nepochybně potěšilo jeho budoucího českého kolegu Miloše Zemana, byl to ostatně jeho favorit. 

Ještě večer většina z nás zřejmě usínala s pocitem, že prezidentské volby ve Spojených státech jsou rozhodnuté a vyhraje Hillary Clintonová. Doslova probuzení do reality přineslo plejádu statusů a komentářů na sociálních sítích. Převažuje v nich černý humor zakrývající zklamání. Ale nechybí ani radost z nečekaného úspěchu Donalda Trumpa.

O existenci spolku s názvem Český svaz bojovníků za svobodu dnes ví snad už každý. Není to ovšem ani tak díky jeho činnosti, jako spíše kvůli lidem, kteří jsou v jeho čele. Spolek totiž vedou agenti minulého režimu. Organizaci naopak opouštějí ti, jejichž zásluhy o vlast jsou nezpochybnitelné.

Situace kolem udělení či neudělení státního vyznamenání pro Jiřího Bradyho dosáhlo takřka nesnesitelného stupně trapnosti. 

Případ záhadného letu CAF 001 nabyl obludných rozměrů a stal se dalším nechutným seriálem na pokračování, které do veřejného prostoru vypouští prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Opět je za vším spiknutí, opět je vše jen snahou útočit na prezidenta, opět jsou všichni kolem neschopní, hloupí a zlí. A pravda, dokonce i ta zcela nevyvratitelná, dostává zase na frak. 

Sociální demokraté jsou na kolenou, Sobotka čeká na špalku na popravu a za rok spadne veškerá moc státu do klína Andreji Babišovi. Zhruba tak by se daly interpretovat politické analýzy výsledků krajských voleb. V podstatě na tom není nic, co by se dalo zpochybnit, situace skutečně takto vypadá. Přesto nemusí být ještě tak zle, ale bude to chtít odvahu a nepopulární kroky. 

Petr Pithart pronesl v sále Rudolfina zásadní projev, který sice měl být především jakousi poctou zesnulému Václavu Havlovi, ale mnohem více se stal poselstvím živým, především našim politikům. Zazněla slova, která jinak slyšíme jen výjimečně, byl to zdvižený prst a varování, kam se naše země řítí a výzva, že je ještě čas s tím něco dělat. Pithart sklidil za svůj projev dlouhé ovace vestoje. Budou však následovat i nějaké činy?