red

Hornorakouské městečko Braunau am Inn není hrdé na to, že se stalo rodištěm Adolfa Hitlera i přesto, že zde strávil jen první tři roky života. Jeho jméno se zde nahlas nevyslovuje, jeho rodný dům je opuštěný. Místní se bojí, aby se s blížícím výročím konce druhé světové války a sílícími protiislámskými náladami nestal cílem neonacistů. Stejně jako před lety hrob jeho rodičů.

Rusko drze vleze všude tam, kde mu v tom nikdo nezabrání, tvrdí režisér Jiří Menzel. Podle něj by se ho měla bát celá Evropa, protože Vladimir Putin dělá nyní přesně to, co Hitler před začátkem druhé světové války. 

Poprvé od odhalení íránského jaderného programu v roce 2002 se světové mocnosti s dokázaly dohodnout s islámskou republikou na předběžných podmínkách pro pokračování jejího jaderného programu. Osud historické smlouvy a lepších časů, na které se blýská vztahům mezi Teheránem a mezinárodním společenství, leží prakticky jen v rukou Íránců. Vyplatí se Západu jeho důvěra?

Tváří v tvář rostoucím ultrapravicovým a xenofobním náladám stojí Evropa před historickým rozhodnutím, zda bude pokračovat v dosavadní letargii nebo se postaví čelem k vlastním chybám. Evropský strach z běženců totiž není ničím jiným než strachem Evropy ze sebe samé. Evropa se bojí vlastního multikulturalismu a neschopnosti prosazovat své hodnoty nejen ve světě, ale i na vlastním území. Nový nápor utečenců, kterému nyní Evropa čelí, ji nutí přehodnotit svůj dosavadní vývoj. Jinak ji její chorobná tolerance pohřbí. 

Evropští státníci měli na oslavy 70. výročí konce druhé světové války do Moskvy jet a využít návštěvy i k tomu, aby řekli ruskému prezidentovi, co si myslí o jeho politice, říká bývalý náčelník Generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý. Mohli by to podle něj využít jako příležitost říct Putinovi osobně, že s jeho kroky nesouhlasí. 

Lze vyřešit krizi Řecka bez jeho vyloučení z eurozóny? A co by měli dělat mezinárodní věřitelé a řecká vláda? Nad tím se zamyslel světově uznávaný americký ekonom, spisovatel a držitel Nobelovy ceny Paul Krugman. Jeho komentář vyšel na stránkách The New York Times. Přinášíme vám jeho český překlad.  

Za stovky Afričanů utopených u italských břehů můžou Brusel a nerealistické multikulturní teorie, říká český bezpečnostní expert Jaroslav Salivar, ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut. Úspěch či neúspěch migrační politiky podle něj neovlivňuje jen boj s organizovaným zločinem severní Afriky nebo jižní Itálie, ale také s volnomyšlenkářskými úředníky i obchodníky s lidským neštěstím. 

Známý výtvarník, hudebník a performer profesor Milan Knížák považuje současnou vládu za nejhorší v polistopadové historii. Vládne nám podle něj "bývalý komunista zapletený s tehdejší Státní bezpečností a rychle vykvašený oligarcha", což bývalý ředitel Národní galerie považuje za tragédii.