Ladislav Loukota

Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.

Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.

Dnešní den se do historie astronomie i fyziky zapíše zlatým písmem! Astronomové z projektu The Event Horizon Telescope totiž po desetiletí snahy zveřejnili první skutečný snímek bezprostředního okolí černé díry. Na první pohled nemusí rozmazaný objekt působit jako něco dechberoucího. Ve skutečnosti jde o další potvrzení platnosti Einstenovy teorie relativity i příslib budoucnosti astronomie.  

Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.

Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?

Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry.