Ladislav Loukota

Nemusíte být zrovna kovaným ekologem, aby bylo možné připustit, že růst lidské populace zvyšuje tlak na přežívání původních planetárních druhů. Lidská sídliště - zvláště ve své moderní podobě - dnes dosahují až k nejzazším výspám někdejšího království přírody. Člověk se tak pro mnoho druhů stává jakýmsi dalším nezbytným faktorem, kterému je třeba se přizpůsobit. Pokud chtějí přežít, mnohé druhy budou zřejmě muset dosáhnout jisté míry "autodomestikace", byť nikoliv zemědělského charakteru. Nová studie odhalila, jak tak činí šimpanzi v Sierra Leone.

Dnes ráno se zřejmě začala psát nová kapitola dějin internetu. Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska totiž vynesla do kosmu prvních 60 satelitů své konstelace Starlink. Ta má do roku 2027 zásobovat celou Zemi rychlých internetovým připojením. Do celosvětové informační dálnice by se tak mohla dostat druhá polovina lidstva, která dnes připojení postrádá.

Říká se, že jsme to, co jíme. V průběhu dějin Homo sapiens se však diametrálně měnila nejen forma lidské společnosti a později civilizace, ale i složení naší stravy. Éru lovců-sběračů nahradily počátky zemědělství spolu s novou baterií pěstovaných plodin i zvířecích produktů. Lovci před příchodem neolitu například postrádali zvířecí mléčné produkty, zemědělci si oproti nim zase neužívali chuti mamutího masa. Po valnou většinu dějin mohla věda nad složením stravy z takovýchto časů jenom spekulovat. Nejnovější studie ale dává první skutečný důkaz o tom, čím se stravovali středověcí Angličané. A ukazuje směr, jak možná zjistit více o stravování i z dalších historických období. 

Pokud si nepěstujete rajčata na zahradě či ve skleníku, jste většinou odkázáni na jejich pořizování v obchodních řetězcích. Zdejší rajčata však často nejsou to pravé, ořechové. Postrádají totiž chuť a šmrnc rajčat ze zahrady. Nejnovější studie odhalila, co za tím vězí. Zdá se, že majorita pěstovaných rajčat, zvláště v odrůdách oblíbených řetězci, přišla o gen, který jim správnou chuť dodává.

Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.

Dlouhodobé sucho, letní vedla i snaha o nízkoemisní společnost mají u obyvatel měst často jednoho společného spasitele: stromy. Zelené plochy a stromové koruny slibují snížení průměrných teplot více než rozpálený beton, navíc však stromy pohlcují oxid uhličitý a se svým okolím zadržují více vody než dlažba. Nová studie však naznačuje, že stromy za tuto svou práci nejenže platí drakonickou cenu, ale navíc nemůže stát řešení městských ploch jenom na nich.

Virus HIV je v poslední době stále více v defenzivě. Před dvěma měsíci byla potvrzena funkčnost experimentální (ačkoliv momentálně také vysoce nepraktické a rizikové) metody eliminace viru HIV pomocí transplantaci kostní dřeně. Vypadalo to jako významný pokrok. Na ten významnější však došlo minulý týden díky dvěma studiím zkoumajícím efektivitu nejmodernějších antivirotik bojujících s HIV. Ačkoliv ani jeden z léků přímo neeliminoval virus, výsledek jejich činnosti se blíží efektu téhož. A co je nejpodstatnější, na rozdíl od transplantace kostní dřeně se tyto léky mohou dostat k milionům potřebných lidí.

Pijete správné tekutiny a v dostatečném množství? Podle posledních údajů je lidí jako vy nejspíše stále méně. Až 20 procent amerických dětí totiž zcela ignoruje příjem vody. Namísto toho holdují především slazeným nápojům. Vystavují se tak ovšem podstatně zvýšenému riziku rozvoje cukrovky a obezity.