Ladislav Loukota

Přítomnost jemných částeček ve vzduchu je jedním z největších zdravotních problémů planety. Došla k tomu alespoň nová studie, která na základě přesnějších modelů spočítala míru úmrtí způsobenou chorobami vyvolanými znečištěním vzduchu. Krom rizika pro dýchací ústrojí můžou částečky, za něž jsou nejvíc zodpovědné uhelné elektrárny a silniční doprava, také za velký počet infarktů a mrtvic. Oproti starším odhadům se nebezpečnost znečištění až zdvojnásobila.

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.

Přesně podle plánu odstartovala v sobotu ráno v 8:49 našeho času první mise lodi Crew Dragon, tedy pilotované lodi společnosti SpaceX. Ačkoliv zatím na její palubě letí jen figurína, jedná se o milník pilotované kosmonautiky hned z několika důvodů. Je to poprvé, co soukromý dopravce vypustil vlastní loď navrženou pro lidské lety. A je to také poprvé, co se k nebi vydal nový koncept znovupoužitelné pilotované lodi. Realizace myšlenky podobného typu tu nebyla od éry prvního letu amerického raketoplánu.

Vyrůstali jste na venkově či snad v městské ulici sousedící s parkem? Gratulujeme - podle nové studie dánské univerzity v Aarhusu máte výrazně nižší riziko rozvoje stresu a psychické poruchy v dospělosti. Zůstávají však pochybnosti nad tím, nakolik zjištění může pomoct dětem do budoucna.

Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci.

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.