Dnes je středa 4. srpna 2021., Svátek má Dominik
Počasí dnes 22°C Občasný déšť

Česká armáda pandury potřebuje. Otázkou je k čemu

Česká armáda pandury potřebuje. Otázkou je k čemu
zdroj: tisková zpráva

Cenu české a portugalské verze obrněných transportérů Pandur nelze srovnávat, české stroje jsou mnohem dokonalejší. Tvrdí to ministerstvo obrany v reakci na kritiku výše jejich ceny.

Mezi českou a portugalskou zakázkou na obrněné transportéry jsou tak výrazné rozdíly, že v případě našich transportérů nelze hovořit o předraženém nákupu. Na pondělní tiskové konferenci to uvedl ministr obrany Martin Barták. Češi totiž podle něj dostanou mnohem dokonalejší verze.

Barták tak reagoval na kritiku médií, že podepsal kontrakt na 107 obrněných transportérů Pandur, které má armáda dostat. Více než stovka obrněnců má přijít české daňové poplatníky na 14 miliard korun. Otázkou zůstává, zda armáda nové pandury, navíc v tomto počtu, potřebuje a zda se dá skutečně mluvit o dokonalých strojích pro 21. století.

Skvělý zbraňový systém

Základním argumentem armády a ministerstva ohledně vysoké ceny obrněných transportérů je jejich zbraňový systém. „Věžový komplet s kanónem ráže 30 mm a protitankovými řízenými střelami tvoří 40 procent ceny vozu. Tato verze znamená u pandurů 92 procent zakázky," zdůraznil Barták, jenž byl do vlády nominován ODS a jako náměstek působil na ministerstvu od roku 2006.

Stroje pro Českou republiku mají navíc proti portugalským silnější pancéřování, umí plavat, dokonalejší je také elektronická výbava. Procento vozů vybavených drahým zbraňovým kompletem je také mnohem vyšší než u původní zakázky na 234 strojů z dílny sociálnědemokratických vlád, proto prý onen cenový nepoměr.

Pro Afghánistán luxus

Pandury mají chránit vojáky na zahraničních misích policejního charakteru, jako je například Afghánistán. A pro tu je dokonale vybavený Pandur skutečně luxusem. Automatický kanón na korbě transportérů totiž slouží primárně k likvidaci lehce obrněných cílů, například obrněných transportérů nepřítele. Řízené střely pak mají zajistit obranu slabě pancéřovaných transportérů proti tankům. Tedy bojovému prostředku, který Taliban na afghánském bojišti rozhodně nepoužívá.

Proti nasazení pandurů v misích, jako je ta afghánská, hovoří i zkušenosti vojáků NATO s podobnými vozidly. Američané používají v Afghánistánu a Iráku osmikolové transportéry Stryker, které jsou výkony i úrovní ochrany podobné těm našim. A právě tyto transportéry mají na Středním Východě velké ztráty, jejich pancéřování totiž nedokáže ochránit vojáky před účinkem improvizovaných nástražných zařízení, tzv. roadside bombs, důmyslně ukrytých v těsné blízkosti silnic. Ty jsou pro vozidla Aliance velkou hrozbou.

Picek: Pandur je transportér pro 21. století

Podle šéfa Generálního štábu Armády ČR Vlastimila Picka pandury plně odpovídají potřebám vojáků. „Pandur je moderní bojová platforma 21. století, podporující pěchotu integrovanou do společného obrazu digitalizovaných bojišť," zdůraznil před novináři generál.

Armáda dostane proti původnímu kontraktu mnohem méně verzí. Kromě převažujících bojových vozidel pěchoty vybavených kanónem to bude 11 velitelských vozidel, průzkumná varianta s radarem i bez něj, čtyři stroje určené pro ženisty a čtyři kusy budou vyrobeny také ve zdravotnické verzi. Převážně tedy budou pandury tvořit výzbroj obrněné brigády.

Jaká je koncepce armády? Alience žádá pouze 25 obrněnců

V této souvislosti se ale musíme ptát, jak nákup souvisí s celkovou koncepcí naší armády v rámci NATO. Především, Aliance po nás požaduje pouze 25 obrněných vozidel. Působení českých vojáků v NATO také nespočívá v nasazení klasických jednotek motorizované pěchoty, pro kterou je převažující verze českých pandurů kostruovaná.

AČR má, s ohledem na svou velikost, do NATO dodávat specialisty. Naší výkladní skříní jsou především dvě jednotky. Kromě slavné české polní nemocnice patří ke světové špičce liberecká protichemická jednotka, která se vyznamenala během první války v Iráku. Protichemická verze přitom při drastické redukci počtu objednaných verzí z objednávky vypadla.

Kolový transportér? Zbraň do městské aglomerace

Otázkou je i budoucnost obrněných kolových transportérů jako takových. Ty jsou vhodné především pro boj v městských aglomeracích. V těžším terénu se ale ukazují jejich nedostatky, kromě malé odolnosti proti nástražným zařízením je to hlavně průchodnost terénem.

Američané v Afghánistánu a Iráku na základě špatných skutečností s kolovými transportéry Stryker volají po návratu pásových transportérů. Stejně hovoří i studie „The Wheels versus Tracks Dilemma" uznávaného amerického vojenského odborníka Paula Hornbacka, který se mimo jiné podílí na zbrojních koncepcích amerického ministerstva obrany.

Podle této studie je nasazení kolových transportérů vhodnější jen v industrializované krajině s hustou silniční sítí, například na evropském bojišti, kde se proti vozidlům vybaveným pásy využije jejich vyšší rychlost. Budoucnost v terénu ale podle Hornbacka patří pásům. Pro policejní mise jsou pak mnohem vhodnější vozidla kategorie MRAV se zesílenou ochranou právě proti improvizovaným nástražným systémům.

Sám generál Picek uvedl, že do zahraničních misí bude nasazen pouhý zlomek z objednaného množství. Do Afghánistánu zamíří čtyři kusy a do Kosova tři. "V současné době bychom uvažovali asi jinak," připustil Picek.

Hrozba arbitráže nás donutila k nákupu, hájí se ministerstvo

Nákup pandurů pro českou armádu, byť v polovičním počtu proti původně objednaným 234 vozům, tak zřejmě podpořila jen hrozba mezinárodní arbitráže. Té by ČR pravděpodobně čelila, pokud by silně předimenzovanou zakázku na rakouské stroje zrušila.

To přiznává i ministerstvo obrany. „Měli jsme odvahu vypovědět smlouvu globální společnosti, ušetřili miliardy státnímu rozpočtu, snížili počet a udrželi jednotkovou cenu," vypočítává úspěchy svého resortu Barták. Mezi ně patří v souvislosti s pandury i takzvané offsety ve výši 150 procent ceny zakázky. Ty by měly podle ministra udržet pracovní místa a přinést do Česka nové technologie.

www.parlamentnilisty.cz