Po 14 letech a pěti různých premiérech zřejmě britská Konzervativní strana prožívá alespoň na nějaký čas poslední dny u moci. Ve volbách dolní komory parlamentu, které Británii čekají ve čtvrtek, míří k jasnému vítězství opoziční Labouristická strana. Kampaň postavila na jednoduchém příslibu "změny", do voleb však nejde s radikálními plány. Za hlavní cíl si vytyčila oživení stagnující ekonomiky.

I relativně umírněný program zřejmě bude labouristům stačit na zisk většiny v Dolní sněmovně. Volební modely přisuzují středolevé straně nejen vítězství, ale také rekordní většinu na úrovni okolo 450 z celkových 650 mandátů. Její podpora se pohybuje kolem 40 procent, poslanecká křesla se však v Británii nerozdělují systémem poměrného zastoupení, nýbrž v jednotlivých obvodech, kde stačí být "první na pásce".

Pravicovým konzervativcům naopak hrozí porážka, která může otřást základy strany. Podle některých modelů po volbách ani nebude hlavní opoziční silou ve sněmovně, kterou by se za tohoto scénáře stali Liberální demokraté.

Jak výrazné změny by návrat labouristů k moci znamenal, již tak jasné není. Lídr strany Keir Starmer nedávno řekl, že "tvorba bohatství je naší prioritou číslo jedna". Zdůrazňuje potřebu nastartovat ekonomický růst, podle zpravodajské společnosti BBC ale jeho program obsahuje poměrně málo konkrétních opatření, které by povzbudily podniky k investicím. Labouristé oproti konzervativcům kladou větší důraz na zelenou politiku, svůj dřívější slib o masivních investicích ale letos odvolali.

růst v přepočtu na obyvatele za dobu vlády konzervativců zaostával za členy Evropské unie

Starmerův blízký spojenec a dosavadní poslanec Peter Kyle po představení volebního programu komentoval absenci razantních plánů tak, že strana nemůže ihned dosáhnout všeho, co chce, a že radikální změna má dnes pro Brity jiný význam. "Radikální je být schopen dostat se do týdne k doktorovi, když vás něco bolí. Radikální je poslat své dítě do školy, kde se nehroutí střecha," řekl.

Nejen opoziční politici před volbami vyjadřují názor, že v Británii nic nefunguje. Po úsporných opatřeních konzervativců z minulých let se Britové potýkají s velkými problémy ve státních službách, zejména s přístupem ke zdravotní péči. Pokud jde o ekonomiku, její růst v přepočtu na obyvatele podle výzkumného ústavu Insitute for Fiscal Studies za dobu vlády konzervativců zaostával za členy Evropské unie a Spojenými státy.

Britskou ekonomiku podobně jako další západní země zasáhly v posledních letech četné krize, od minulých voleb v roce 2019 zejména ta covidová a následný nárůst životních nákladů spojený s ruskou agresí na Ukrajině. Podle expertů ale současná stagnace pramení i z politických rozhodnutí včetně odchodu z EU, což je téma, které dominovalo posledním parlamentním volbám. Dnes brexit v kampani téměř nefiguruje, byť labouristé uvádí, že se chtějí pokusit dojednat bližší partnerství s unií.

Slib o dokončení brexitu před pěti lety přinesl konzervativcům silnou většinu v Dolní sněmovně a objevovaly se i předpovědi, že tehdejší premiér Boris Johnson vydrží ve funkci deset let. Rezignoval ovšem už v roce 2022 pod tíhou série skandálů spojených zejména s večírky vládních pracovníků v čase pandemických restrikcí. Následovalo pouhých 49 dní dlouhé premiérství Liz Trussové, jejíž plány daňových škrtů vyvolaly propad libry i ceny státních dluhopisů. S jejím odchodem se situace na trzích stabilizovala, současný premiér Rishi Sunak ovšem pokles v preferencích konzervativců nedokázal zastavit.

Nyní jej s největší pravděpodobností v Downing Street vystřídá 61letý Starmer, který labouristy vede od roku 2020. Předtím působil ve stínové vládě stranického lídra Jeremyho Corbyna, od jeho silně levicové politiky se ale strana pod vedením Starmera výrazně odklonila k více centristickému programu, zatímco samotného Corbyna nové vedení vyloučilo.

Starmer je někdejší prokurátor, který pochází z rodiny zdravotní sestry a řemeslníka, jak rád připomíná voličům. V kampani se prezentuje jako seriózní politik, který ukončí "chaos" provázející vládu konzervativců. Mnozí pozorovatelé jej ale vidí jako nudného a nevýrazného, v jedné z předvolebních debat jej člen publika přirovnal k "politickému robotovi".

Jakkoli nyní má šanci na historické volební vítězství, jeho osobní popularita takovému výsledku příliš neodpovídá. Podle agentury YouGov podíl Britů, kteří na něj mají negativní názor, už nyní převyšuje podíl jeho fanoušků.

Někteří komentátoři uvádí, že ústředním rysem končící kampaně je silná nedůvěra k politikům obecně. Šéf sociologické agentury More in Common Luke Tryl v nedávném podcastu uvedl, že voliči v rozhovorech nedávají najevo jen obvyklou míru apatie a cynismu. "Tentokrát je to pocit marnosti, je to pocit, že nikdo nic nezlepší, protože politici na to nemají... nemohou přinést změnu, tak moc je Británie rozbitá," řekl Tryl.

Z toho může těžit strana Reform UK, kterou před minulými volbami založil jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage. Strana se v průzkumech dotahuje na konzervativce a slaví úspěch s poselstvím, že mezi dvěma dominantními stranami ve skutečnosti není zásadní rozdíl. Voliče láká na sliby o omezení imigrace, snižování daní nebo odvolání cíle dosáhnout "čisté nuly" v emisích skleníkových plynů, které oteplují globální klima.