Nedělního neoficiálního referenda uspořádaného opozicí kvůli záměru venezuelské vlády svolat Ústavodárné shromáždění se zúčastnilo 7,18 milionu lidí. Po sečtení 95 procent hlasů o tom informovali rektoři univerzit dohlížejících na organizaci hlasování. Vládní záměr odmítlo 98 procent hlasujících, účast na opoziční akci ale byla nižší, než se očekávalo.

Kalouskova TOP 09 kandiduje do sněmovny mimo jiné s podporou Liberálně ekologické strany Martina Bursíka, které se zatím nedařilo významněji oslovit voliče. Co tím šéf topky získá a proč je pro něj podpora Bursíkova uskupení cennější, než se zdá?

Ital Maurizio Montalti nepatří zrovna ke konvenčním designérům. Inspiraci hledá v přírodě a tvoří z pořádně netypického materiálu - hub. Zatímco běžní houbaři je zpracovávají třeba na smaženici, on z nich dělá lampy a boty. 

Celý život se Deirdre Larkinová z Jihoafrické republiky věnovala hudbě - je totiž bývalou klavíristkou. Za svou další velkou lásku však považuje také běhání a její kondice je obdivuhodná. Vitální osmdesátnice přitom zdůrazňuje, že běhat začala až ve vyšším věku. 

Eritrejská metropole Asmara, rozkládající se ve východní Africe na náhorní plošině vysoko nad Rudým mořem, oplývá výjimečným souborem futuristické italské architektury z 30. let minulého století. Díky ní se nyní město dostalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, píše deník The Guardian.

Náročný turista obvykle nehledá lákavé destinace u kdysi nechvalně proslulých Neratovic. Ovšem divil by se. Poblíž tohoto středočeského města by nalezl hned dvě zajímavá místa, Libiš a Obříství. V prvním z nich se v dávných dobách mohl potkat se samotnou kněžnou Libuší, v Obříství zase se slavným dánským pohádkářem Hansem Christianem Andersenem. A co že dělal právě zde? Inu, projel se parníkem.

Noční práce lidem neprospívá - zvyšuje riziko vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity i infarktů, píše italský deník Corriere della Sera. Slabší produkce hormonu melatonin prý může být zodpovědná i za sníženou schopnost čelit poškození DNA či větší riziko nádorů.

Celkem 600 let vězení a tři doživotí, taková je hromadná bilance trestů 43 odsouzených bývalých příslušníků bosenskosrbské policie a armády za zločiny spáchané ve východobosenském městě Srebrenica během masakru 8 tisíc lidí mezi 11. a 22. červencem 1995. Někteří odsouzení si své tresty už odpykali a jsou na svobodě. A jejich nové životy i ochrany, které se jim dostává, vadí pozůstalým obětí, píše bosenský portál Detektor.ba. Některé totiž stále potkávají.