Zeman znovu hlasitě nesouhlasil s projednávaným omezením prezidentských pravomocí
9. 6. 2014 – 17:45 | Zpravodajství | Lucie Hyblerová
Zkrácení časové lhůty pro jmenování premiéra prezidentem. To je jeden z požadavků týkajících se omezení a změn prezidentských pravomocí, o nichž uvažuje koalice i opoziční strany. Zeman se proti nim však opětovně vymezil. Během své návštěvy Libereckého kraje se postavil i proti posilování sněmovní většiny ve vztahu k prezidentovi.
O zúžení časového prostoru, ve kterém prezident musí jednat, usiluje například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten chce, aby hlava státu musela po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny. Uvažuje se i o dalších lhůtách. Zeman letos čelil kritice, že Sobotku premiérem jmenoval až více než 80 dní po volbách, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.
"Dlouhé lhůty nebyly potřeba pro rozhodnutí prezidenta, ty byly potřeba, aby se dohodly tři velmi různorodé strany, programově i personálně a také, aby se vyřešila situace v sociální demokracii," poznamenal k tomu dnes. "V demokratických stranách je vcelku obvyklé, že předseda, který skončí s nejhorším volebním výsledkem od roku 1992 je vyzván k rezignaci, a buď vyhoví nebo, což se u nás stalo, nevyhoví," neodpustil si také poznámku na adresu současného premiéra, který po volbách málem nezůstal v čele sociální demokracie.
Další z uvažovaných variant, jak omezit prezidentské pravomoci, je podle dnešních Hospodářských novin možnost, aby strany v Poslanecké sněmovně hlasováním deklarovaly, že mají většinu. Současně by označily, kdo koalici povede. Prezident by pak jejich kandidáta musel jmenovat premiérem.
"Kdyby to tak bylo, tak dnes by v čele vlády byla Miroslava Němcová a ministrem financí Miroslav Kalousek. Protože podle toho návrhu by se našla 101 většina v parlamentu, která by mi uložila jmenovat Miroslavu Němcovou předsedkyni vlády a jinak nominovat Nečasovu vládu prakticky ve stejném složení, vyměnil by se jen premiér. To je zářný příklad, kam by tento návrh vedl," zhodnotil dnes návrh Zeman, který loni namísto Němcové premiérem jmenoval Jiřího Rusnoka.
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví intenzivně právě od loňského léta, protože Zeman tehdy Rusnoka a jeho úřednickou vládu jmenoval navzdory vůli parlamentních stran. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Zeman naopak trvá na tom, že právě v takových momentech jako je rozpad vlády má prezident hrát roli "krizové pojistky".