Prvoinstanční senát Soghojana a další čtyři muže při vynesení verdiktu v ostře sledovaném procesu propustil z vazby, žalobce Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Vladimír Mužík si proti tomu podal stížnost. Vrchní soud v Praze se jí ovšem vůbec nezabýval, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) ji totiž vzal zpět. 

Podle žalobce si Soghojan vraždu krajana objednal v roce 2007. Najatý vrah omylem usmrtil řidiče společnosti Sazka a na Václavském náměstí v Praze pobodal dalšího muže. V přípravě vraždy Arména podle spisu Soghojan za pomoci dalších obžalovaných pokračoval i později.

Soghojan je dle spisu "vorem v zakoně" - vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Soghojan a spol. v minulosti obvinění odmítli. 

Propuštění z vazby? Odkaz na nález ÚS

Soud rozhodl o propuštění z vazby s odkazem na nález Ústavního soudu, který letos v dubnu v souvislosti s projednáváním případu podnikatele Milana Zádamského zrušil část trestního řádu a nařídil, že obžalovaný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku ihned propuštěn na svobodu. 

Mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt řekl, že stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze o propuštění obžalovaných z vazby vzalo státní zastupitelství zpět zhruba v polovině prosince. Mluvčí VSZ Irena Válová potvrdila, že tak učinil žalobce z VSZ.

"Vrchní státní zastupitelství v Praze využilo svého oprávnění a vzalo stížnost zpět s ohledem na nález Ústavního soudu," řekla Válová. Poukázala na to, že stížnost neměla odkladný účinek a obžalovaní byli již dříve z vazby propuštěni, navíc podle ní nijak nemaří řízení. Mluvčí MSZ Štěpánka Zenklová krok nadřízeného státního zastupitelství nechtěla komentovat. 

Za mřížemi zůstal jediný muž z gangu

Zprošťující verdikt vedle Soghojana vyslechli další tři muži. Čečence Gilaniho Alijeva žalobce viní z organizování vraždy a pokusu o vraždu, Arména Arsena Kakosjana z pomoci k vraždě, Romana Melkonjana z přípravy vraždy.

Soghojanovu údajnému arménskému pobočníkovi Arsenu Arakeljanovi soud nepravomocně vyměřil úhrnný trest 18 měsíců za nedovolené ozbrojování a padělání řidičského průkazu. Obžaloby z pomoci k vraždě a dvojnásobné přípravy vraždy jej zprostil. Vazební věznici opustil proto, že tam od loňska, kdy byla skupina zadržena, strávil vyměřených 18 měsíců. 

Za mřížemi zůstal pouze Magomed Alijev, který má české občanství, jemuž soud uložil tři a půl roku ve vězení za vydírání. Obžaloba jej viní z pomoci k vraždě a z toho, že byl spolupachatelem pokusu o vraždu.

Nešlo o pokus o vraždu, jen o vydírání

Podle trestního senátu se sice účastnil incidentu na Václavském náměstí, když již odsouzenou trojici mužů přivezl na místo jako řidič, nešlo však o pokus o vraždu, ale o vydírání. Podle soudu totiž nelze prokázat, že Magomed Alijev předem věděl, že by akce neměla skončit u vyhrožování, ale smrtí. Obžaloby z druhého skutku jej prvoinstanční senát zprostil. 

Obžaloba tvrdí, že arménský podnikatel se provinil proti nepsaným zločineckým zákonům tím, že ze získané částky milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné pokladny.

Soghojan se prý proto s Gilanim Alijevem dohodl na jeho likvidaci. Gilani Alijev pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem Arména, o němž se mylně domníval, že je zamýšlenou obětí. Pobodanému zachránil život rychlý lékařský zákrok. 

Najatý vrah dostal 22 let

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést objednanou vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.

Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova loni soudy potrestaly 22 lety vězení.

Soghojan pak podle obžaloby v říjnu 2008 a únoru 2009 pověřil Arakeljana sestavením dvou skupin, které měly pronásledovaného podnikatele vyhledat, sledovat a předvést za účelem jeho fyzické likvidace. V jedné ze skupin byl podle spisu i Melkonjan.