Unijní prezident Herman Van Rompuy v úterý naznačil, že těsně před summitem by se na zvláštní schůzce mohli sejít představitelé eurozóny, jejíž stabilitu podle některých politiků řecké problémy ohrožují.
Řecko potřebuje jen v období od 20. dubna do 23. května získat zhruba 16 miliard eur na financování státního dluhu, který by měl letos dosáhnout zhruba 120 procent hrubého domácího produktu.

Řekové sice o žádné finanční prostředky dosud oficiálně EU nepožádali, s postupem času je však zřejmé, že se blíží okamžik, kdy si již nebudou moci dále půjčovat. To v minulých dnech připustil i řecký premiér Jorgos Papandreu. Kvůli ztrátě důvěryhodnosti na trzích si jeho země musí půjčovat za velmi nevýhodných podmínek, přičemž úvěry plynou jen na splátky úroků ze starých dluhů.

Šéf Evropské komise José Barroso členské státy EU vyzval, aby se na summitu nebo v nejbližších dnech dohodly na mechanismu, který by Aténám zajistil dostatek finančních prostředků z půjček od jednotlivých zemí eurozóny. Komise je podle Barrosa připravena celý systém připravit tak, aby neporušoval ustanovení lisabonské smlouvy, které finanční pomoc členskému státu eurozóny zakazuje.

Přestože podobné úvahy řada zemí podporuje, unii stále chybí souhlas Německa, které je pro uskutečnění celého plánu nezbytné, protože bez peněz největší evropské ekonomiky se unie neobejde. Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem uvedla, že Řecko žádnou pomoc nepotřebuje a summit by se jí ani neměl zabývat. Pomoc Aténám je přitom velmi nepopulární v celém Německu, jehož obyvatelé by podle průzkumů veřejného mínění Řeky z eurozóny raději vyloučili, než by platili jejich záchranu ze svých daní.

Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna ovšem EU rozhodnout musí a to nejpozději tento týden, jinak to bude znamenat závažné problémy pro stabilitu eura, které v posledních týdnech na trzích několikrát výrazně oslabilo. "Stojíme na křižovatce. Řecko nám může způsobit závažné problémy a nebo si z celé situace můžeme vzít ponaučení do budoucnosti," uvedl Rehn.

Stále častěji se objevují úvahy o pomoci Řecku ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterou z počátku krize politici vesměs odmítali, protože by podle nich odhalila, že eurozóna není schopna svým členům pomoci. Ekonomové a část politiků včetně Rehna ovšem upozorňují, že EU je vůbec největším přispěvatelem do pokladny MMF na světě.