Rušení poplatků senátoři navrhli nahradit snížením cen léčiv a bezplatným očkováním dětí proti pneumokokům. Senátní úpravy nyní posoudí sněmovna. Senát navrhl v obou novelách roční snížení cen léčiv o pět procent, což by zdravotním pojišťovnám i pacientům mělo ušetřit 2,5 miliardy korun. Levice namítala, že v konečném důsledku se cena léků nesníží. Podle senátního návrhu by lidé měli mít větší možnost využívat generika, levnější verze originálních léků. Rodiče by podle Senátu měli ušetřit 8500 korun za očkování dítěte proti pneumokokovým infekcím, vakcínu mají nově hradit zdravotní pojišťovny. Tyto úpravy navrhla ODS v duchu protikrizových opatření ministerstva zdravotnictví. "Zachování efektu regulačních poplatků přinese do systému sedm miliard korun v přímém finančním dopadu a v nevyčerpané zdravotní péči," potvrdil první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. "Musím senátorům poděkovat. Zabránili zatím tomu, aby na pacienty dopadl nedostatek peněz, že by pojišťovny omezovaly péči. Podařilo se nám najít okamžité úspory, které čelí dopadům hospodářské krize. Senát také naplnil slib odborníků i ministerstva o modernizaci očkování pro děti," řekl. Rozhodnutí o bezplatném očkování proti pneumokokům uvítalo občanské sdružení Nahlas. Jeho zakladatel Rudolf Kalovský připomněl, že návrhy, které se zavedením bezplatného očkování počítaly již od začátku letošního roku, byly několikrát z jednání sněmovny staženy. "Mezitím nejméně 11 dětí s pneumokokovou infekcí zápasilo o život a jedna malá holčička mu bohužel podlehla," řekl. Kalovský apeloval na poslance, aby návrh také podpořili. Hlavně představitelé ČSSD označovali schválené úpravy za účelovou zástěrku, jak zhatit rušení poplatků. Podle nich mohl snížení cen léků prosadit Tomáš Julínek (ODS) ještě jako ministr zdravotnictví. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) vyzvala ministerstvo, aby zavedlo právními normami levnější léky i očkování proti pneumokokům. Právě ČSSD přitom před týdnem zabránila tomu, aby toto očkování sněmovna schvalovala v rámci jiné normy ještě na své červnové schůzi. Zástupci ČSSD a ODS se ve zhruba tříhodinové rozpravě obviňovali z demagogie, zkreslování statistik a narušování principu solidarity ve zdravotnictví. Drobný rozkol nastal i mezi sociálními demokraty a komunisty. Senátorka a bývalá poslankyně KSČM Marta Bayerová navrhla schválit komunistickou novelu o zrušení poplatků a "konkurenční" návrh Moravskoslezského kraje, respektive ČSSD, o omezení poplatků zamítnout. Naopak senátor a bývalý poslanec ČSSD Karel Korytář navrhl schválit nejprve omezení poplatků, přičemž Senát by se měl ke zrušení poplatků zachovat až podle výsledku tohoto hlasování. Výsledek hlasování o obou novelách, které podpořila jen levice, byl zřejmý už před jeho zahájením. Rušení poplatků odmítl podpořit jak senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, tak za Klub otevřené demokracie (KOD) jeho místopředseda Jaromír Štětina (za SZ). Pro vrácení novel sněmovně se vyslovilo 45 přítomných senátorů z ODS, KDU-ČSL a KOD s výjimkou Čunka, který se hlasování zdržel. Omezení poplatků v podstatě jen na produktivní část obyvatelstva navrhovala ČSSD v novele, kterou předložil Moravskoslezský kraj. Tato norma má zrušit poplatky pro děti a mladé do 19 let, důchodce, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi. KSČM navrhla úplné zrušení regulačních poplatků. Pro výrazné omezení poplatků, ale i pro jejich zrušení spolu s ČSSD a KSČM hlasovaly nezařazené poslankyně a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková a bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý. Lidovec Ludvík Hovorka tehdy nevyloučil, že by mohl pomoci levici prosadit omezení poplatků. Chtěl, aby Senát zohlednil jeho návrh snížit poplatek za položku na receptu ze 30 na deset korun, horní komora to neučinila.