Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR (AV ČR) totiž dospěla k názoru, že Pernes v případě této práce plagiátorem není, uvedlo dnešní Právo. Pernes čelil ještě podezření z plagiátorství u jiné publikace, kterou podle Práva komise nezkoumala.

"Mám radost, že k tomu komise dospěla, ale co je mi to platné," řekl dnes Pernes ČTK k závěrům komise. Dodal, že ti, co ho obviňovali z opisování, mu udělali "obrovskou ostudu". Ohledně žaloby se chce ale nejprve poradit se svým právníkem.

Pernes skončil ve funkci ředitele ÚSTR kvůli aféře s údajným plagiátorstvím. Místopředseda rady Patrik Benda dnes v rozhovoru s ČTK připomněl, že radě ÚSTR, která Pernese odvolala, vadilo především podezření o plagiátorství v publikaci o Lidových novinách, tedy v jiné práci. Ta byla přinejmenším nestandardní, dodal Benda. Jednalo se o to, že Pernes prý podle serveru Týden.cz opsal pasáž z diplomové práce z roku 1958. Pernes veškerá obvinění z plagiátorství odmítal.

Pernesovi kritici také vytýkali, že před svým zvolením ředitelem ÚSTR neinformoval o tom, že navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML). Nakonec po aférách v krátké době po zvolení skončil.

Historik Pernes uvedl, že žalobu by mohl podat na Kamila Miroslava Černého, Mirka Vodrážku a Neelu Winkelmannovou-Heyrovskou, tedy na zástupce zaměstnanecké iniciativy neUSTRčených. Ta v březnu přišla s tím, že Pernesova kniha o Moravcovi v některých částech "splňuje definici plagiátu". "Posuzovanou práci Jiřího Pernese Až na dno zrady: Emanuel Moravec není možné jako celek považovat za plagiát ve smyslu definice obsažené v normě ISO 5127-2003," citoval deník předsedkyni komisi a bývalou šéfku AV ČR Helenu Illnerovou.

Podle komise Pernes nezastírá a opakovaně uvádí, že použil také informace z diplomové práce Josefa Vytlačila. Na několika místech pak na Vytlačilovu práci přímo odkazuje.