Podle českého ministra zemědělství Mariana Jurečky spíše mají větší vliv na vývoj rakoviny spíše  stresové faktory než uzeny. A Čechům vzkázal, aby jedli uzeného masa s mírou, ale ze zprávy světových zdravotníků si nic nedělali. 

Čeští potravináři se zase pustili do věrohodnosti práce WHO. Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana má tvrzení světové organizace pouze informativní charakter. Podobných dat podle něj již instituce vydávala více, ne vždy se prý ukázala jako pravdivá. Důležité podle něj bude, jak se k problému postaví Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa rozporuje i samotnou metodiku WHO. Červené maso a uzeniny podle něj více jedí v Americe či v Německu, přesto rakovinou tlustého střeva více trpí Češi. Ve studii podle něj nebyly odfiltrované další vlivy na obyvatelstvo, jako je například životní styl respondentů.

Také skupina Agrofert, přední český výrobce salámů a párků, závěry relativizuje. Do stejné kategorie, kam by mělo být zařazeno červené maso a uzeniny, spadá podle mluvčího skupiny Agrofert Karla Hanzelky například práce kadeřníka. "Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem," poznamenal.

Podle mluvčího potravinářské firmy Hamé Petra Kopáčka je třeba k podobným zprávám přistupovat maximálně opatrně.

"V minulosti se již nejednou objevily ve veřejném prostoru 'zaručené' informace, že to či ono lidem škodí, načež se posléze ukázalo, že nebyly vzaty do úvahy veškeré další vlivy," uvedl Kopáček.

Vyvozovat z nepřímých důkazů, jako je korelace mezi konzumací určitých potravin a výskytem nemocí určitého typu, takto jednoznačné závěry je podle něj sporné.

"Ministerstvo zemědělství jako gesční resort v oblasti bezpečnosti potravin v ČR odmítá snahy WHO a ostatních institucí o šíření zavádějící informací pro spotřebitele, které zcela popírají princip potravinového práva v EU a nerespektuji zásadní principy fungování systému bezpečnosti potravin," dodal mluvčí rezortu Hynek Jordán.

S čím přesně přišli světoví zdravotníci

Odborníci z Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, zařadili zpracované maso a nezpracované červené maso mezi karcinogeny na základě dat, která shromáždili autoři více než 800 dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny.

Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních 20 let.

Zpráva agentury například konkrétně upozorňuje, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent.

"Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, s množstvím zkonzumovaného masa se ale toto riziko zvyšuje," upozornil zástupce IARC Kurt Straif.

Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 tisíc lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 tisíc osob.

IARC označuje za "zpracované maso" nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Kromě salámů, klobás a uzenek jde tedy i o masové konzervy či sušené maso.

Zpracované maso se ocitlo ve skupině "prokázaných" karcinogenů, takzvané skupině jedna. Na tomto seznamu jsou látky nebo směsi látek, u nichž je podle odborníků prokázáno, že styk s nimi, jejich vdechnutí či konzumace výrazně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. V této skupině je například formaldehyd, radon, kadmium, uhelný dehet, azbest či gama záření.

Červené maso, tedy maso ze savců jako je hovězí, jehněčí, vepřové nebo i zvěřina, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu. Kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu "lehčích" karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát, sloučeniny olova či anabolické steroidy.