Operátoři nesmí uchovávat data o vaší pozici, rozhodl Ústavní soud
31. 3. 2011 – 11:46 | Zpravodajství | red
Právní úprava preventivního uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku dnes zrušil Ústavní soud (ÚS).
Takzvané provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci dosud museli uchovávat operátoři a poskytovatelé internetu a na vyžádání je předávali policii a zpravodajským službám.
Ústavní soud potvrdil názory, že norma nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a chybí v ní mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací. "Dále je třeba napadené úpravě vytknout, že dotčení jednotlivci nedisponují dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole," uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová. Ústavní soudci rozhodli jednomyslně.
Jeden z kritiků normy Marek Benda (ODS) označil dnešní nález na zdravou výtku zákonodárcům i Evropské unii, která podle něj dala ke shromažďování údajů podnět. "Hlavní problém je, že se uchovává strašně moc dat, aniž bychom věděli, k čemu je to vlastně potřeba (...). To není možné. Můžu buď na zločince uchovávat hodně dat, nebo na každého s jeho vědomím málo dat," uvedl Benda.
Masivní zásah do základních práv
Shromažďování údajů se podle ÚS dotýká "obrovského a nepředvídatelného" počtu lidí. Proto je nutné klást na zákonnou úpravu co nejpřísnější měřítka. Těmto požadavkům ale norma neodpovídala. "Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu," stojí v nálezu.Spornou otázkou zůstává použitelnost již vyžádaných údajů v trestních řízeních. Soudy o tom musejí rozhodovat podle okolností jednotlivých případů. "Soudy budou muset především vážit závažnost trestného činu, který měl být naplněn skutkem, pro nějž je vedeno trestní řízení, ve kterém mají být vyžádané údaje využity," uvedl ÚS.
Návrh směřující proti sporné právní úpravě podalo před rokem 51 poslanců zastoupených Bendou. Povinnost uchovávání údajů se nijak nevztahovala na obsah sdělení. Z výpisů však lze vysledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval a kde se pohyboval.
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb. Nejpozději po roce museli data sami zlikvidovat.
Přijetí si vyžádala evropská směrnice
Nespokojení poslanci tvrdili, že zákonná úprava porušovala základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů a ochranu listovního tajemství. Konkrétně poslanci napadli dva odstavce zákona o elektronických komunikacích a celou prováděcí vyhlášku o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání. Přijetí zákona o elektronických komunikacích si vyžádala evropská směrnice. Už dříve se proti analogické úpravě vyslovili němečtí ústavní soudci.
Směrnice měla původně sloužit především pro boj s terorismem. Podle kritiků se ale z české normy stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé prý o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech. Evropská směrnice přitom předpokládala využívání dat jen u lidí, kteří čelí podezření ze závažné trestné činnosti. Uchovávání dat v EU v nynější podobě čelilo také kritice internetové komunity i některých vlád. Například Rakousko a Švédsko dosud směrnici do svého právního řádu nevtělily.
Soud kritizoval shromažďování dat
Ústavní soud dnes kritizoval nejen konkrétní právní úpravu, ale shromažďování dat o komunikaci obecně. Podle ÚS je otázka, zda by vůbec operátoři a poskytovatelé internetu měli uchovávat údaje o komunikaci svých zákazníků a používat je pro vlastní potřebu, například při vymáhání pohledávek, rozvoji obchodní činnosti a v marketingu.
"Tato skutečnost se Ústavnímu soudu jeví jako nežádoucí zejména z toho důvodu, že v zákoně o elektronických komunikacích ani v jiných právních předpisech není toto oprávnění a jeho účel blíže a podrobněji regulován, nejsou striktně vymezena práva a povinnosti, rozsah uchovávaných údajů, doba a způsob uchovávání, stejně jako nejsou blíže konkretizovány požadavky na jejich zabezpečení a kontrolní mechanismy," stojí v závěru nálezu.