Senátor ODS Vlastimil Sehnal návrh zdůvodnil snahou zajistit hlasy sedmi občanských demokratů, které jsou nutné k dosažení ústavní většiny pro schválení smlouvy v horní komoře parlamentu. Další ze senátorů ODS Jiří Pospíšil připomněl rozhodnutí prosincového kongresu této strany, podle něhož zákonodárci mají přednostně usilovat o schválení smluv, které se týkají umístění protiraketové radarové základny USA na českém území. Senát tyto smlouvy schválil už loni, ve sněmovně má vláda s jejich prosazením problémy kvůli odporu opozice a nejistým hlasům Strany zelených. Nejbližší schůze sněmovny, na nichž by poslanci mohli smlouvy schvalovat, má začít 3. února. Odklad v zahraničním výboru pomohli ODS prosadit předseda lidoveckých senátorů Rostislav Slavotínek a také předseda výboru Jiří Dienstbier (za ČSSD). "Nevidím osobně žádný důvod, proč by lisabonská smlouva neměla být schválena okamžitě," prohlásil Dienstbier. Nejhorší by ale podle něj bylo smlouvu "hodit do placu" a riskovat tak, že Senát by smlouvu neschválil. Přijetí smlouvy v horní komoře prosazují ČSSD, KDU-ČSL a Klub otevřené demokracie, které dají dohromady 42 hlasů. K senátní ratifikaci smlouvy je však třeba nejméně 49 hlasů. Zástupci ODS doporučovali se schvalováním vyčkat také na přijetí prováděcích norem, tedy novely jednacího řádu Senátu a zákona o vztazích obou parlamentních komor. Tento "stykový zákon", který nyní projednává sněmovna, má mimo jiné zavést takzvaný vázaný mandát. Ten má zajistit to, aby vláda při dojednávání evropských norem a rozhodnutí respektovala postoje obou komor parlamentu. Podle novely jednacího řádu, jejíž návrh bude Senát schvalovat ve středu, má horní komoře umožnit bránit se u Evropského soudního dvora v případě, pokud by vláda nebo Evropská komise postoj senátorů nerespektovala. Odpůrce smlouvy Pospíšil uvedl, že bez přijetí těchto norem je lisabonská smlouva v Česku neproveditelná, protože budou chybět mechanismy kontroly. Tomáš Töpfer (za ODS) podotkl, že přijetí stykového zákona, s nímž ústava počítá už 16 let, je nutné a je v zájmu Senátu, neboť bez těchto pravidel bude horní komora přehlasována podobně jako při loňské volbě prezidenta. Senát schvalování smlouvy odložil už několikrát. Nejprve se loni na podnět svého evropského výboru obrátil na Ústavní soud s žádostí o ústavní přezkum smlouvy. Rozhodnutí soudu, který žádný rozpor s ústavou nenašel, pak 10. prosince nechal projednat svými výbory a dal jim na to měsíc. Nyní by se tato lhůta podle rozhodnutí zahraničního výboru měla o prodloužit ještě o další měsíc.