S druhými komunisty by ve Sněmovně dala dohromady 119 poslanců. S třetí TOP 09 by sociální demokraté měli 115 mandátů. Vládnout by mohli i se zemanovci a lidovci s celkem 104 zákonodárci. Výsledky průzkumu z posledního týdne dnes novinářům představil Jan Herzmann. 

Podle aktuálního průzkumu společnosti CVVM by ODS získala 13 procent hlasů všech lidí, kteří plánují jít k volbám. Model nezahrnuje občany, kteří nejsou rozhodnuti se voleb zúčastnit. Podle CVVM by hlasování vyhrála ČSSD, která by dosáhla hranice 35 procent hlasů. Druhá KSČM by získala 18,5 procenta a třetí TOP 09 17 procent hlasů. Do Sněmovny by se dostali také lidovci, naopak Strana práv občanů - zemanovci a Strana zelených by do horní komory Parlamentu nepronikly, uvádí CVVM. Téměř čtvrtina lidí v průzkumu řekla, že k volbám rozhodně nepůjde. 

"Pod vlivem toho, co se děje kolem premiéra Nečase, se preference ODS propadly na nejnižší úroveň," řekl Herzmann. V souvislosti s kauzou se mluví o možnosti vypsání předčasných voleb. 

Čtvrtina lidí k volbám jít nechce

Kdyby se teď konaly volby, obsadila by ODS podle ppm factum ve Sněmovně 18 křesel. TOP 09 by jich měla 37. Získala by 15 procent hlasů. Podle Herzmanna se tak zdá, že tato vládní strana kvůli nynějšímu skandálu zatím neutrpěla. Koaliční LIDEM a opoziční Věci veřejné by nepřekročily pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory. V parlamentních lavicích by usedli ještě lidovci. Volilo by je 7,5 procenta lidí. Získali by tak 15 mandátů. Voliči by poslali do Sněmovny i 11 zemanovců. Měli by 6,6 procenta hlasů. 

Podle CVVM by nyní k volbám šlo 61 procent dotázaných s volebním právem. "Rozhodně ano", odpovědělo 32 procent lidí, "spíše ano" 29 procent lidí. Téměř čtvrtina lidí k volbám jít nechce určitě, více než desetina "spíše ne". 

Podle Herzmanna občanští demokraté ztratili od minulého měsíce - tedy po aféře - polovinu příznivců. Ani po takzvaném sarajevském atentátu v roce 1998 se přízeň voličů nepropadla tak nízko, tehdy měla ODS necelých devět procent. "Preference ODS jsou tragické. Když padne premiér kvůli aféře, klesají preference strany," komentoval to místopředseda občanských demokratů Tomáš Chalupa. Věří, že Miroslava Němcová jako kandidátka na premiérku "přináší naději České republice, vládě i ODS". 

Levice výrazně posílila

Herzmann řekl, že i před 13 lety se zdálo, že je ODS mrtvá, pod tehdejším vedením Václava Klause se ale zvedla. "Je brzy psát nekrology na ODS. Je otázka, koho si strana zvolí do čela na podzimním kongresu a zda přesvědčí prezidenta, aby jmenoval Miroslavu Němcovou prezidentkou," uvedl Herzmann. 

Řekl, že levice výrazně posílila. ČSSD by dali hlas tři z deseti volících. Získala by ve Sněmovně 78 křesel. Komunisté by měli 41 poslanců, poslalo by je tam 16 procent voličů. Sociální demokraté by tak mohli vytvořit buď menšinovou vládu s podporou KSČM, či s ní jít do koalice. Velkou koalici se s 115 mandáty by ČSSD dala dohromady s TOP 09 a starosty. Představitelé této strany to zatím odmítali. Podle Herzmanna ale hnutí starostů není "tak konzervativní". Takzvanou stočtyřku by vytvořila sociální demokracie se zemanovci a lidovci. Ve hře by pak mohla být i duhová koalice - se zemanovci, lidovci a TOP 09 se 141 poslanci. 

"Sociální demokracie by měla při sestavování vlády klíčovou pozici. Doslova a do písmene by si mohla vybrat nevěstu, či dokonce nevěsty. Bez její podpory by nemohla vzniknout žádná koalice," uvedl Herzmann. Jedinou možností by prý byla vláda "všichni proti sociálním demokratům". "Tuto variantu považuju za vyloučenou," řekl Herzmann. 

Zhruba 17 procent hlasů by teď dostaly strany, které by nepřekročily hranici pěti procent. Zelené by podpořilo 3,5 procenta voličů, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti 2,8 procenta, ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše pak 2,1 procenta. 

Veřejnost případ zajímá

Do průzkumu se zapojilo 945 lidí nad 18 let. Přestože si přejí velkou změnu, k volebním urnám by vyrazila jen polovina voličů. Politikům prý lidé nevěří a míní, že svým hlasem stejně nic nezmění. Třetina dotázaných si myslí, že musí přijít úplně nová politická generace. Tři z deseti Čechů a Češek míní, že je potřeba zásadně změnit systém. Tvrdí to víc než polovina příznivců komunistů. Téměř 18 procent lidí by ve Sněmovně rádo vidělo nové strany. 

Jen necelá dvě procenta dotázaných jsou přesvědčena o tom, že se nyní v Česku nic neděje a vše je v pořádku. O situaci v zemi a vládní krizi nevěděla jen čtyři procenta lidí. Jindy to bývá kolem 15 procent, podotkl Herzmann. Podle něj je tak vidět, že veřejnost případ zajímá.