Celkové číslo se ještě může zvýšit o stížnosti podané ve lhůtě prostřednictvím datové schránky. Šimíček naznačil, že ne všechny doručené návrhy splňují formální kritéria, u některých zase není zřejmé, čeho se jejich pisatelé domáhají. "Jsme ve fázi hrubého čísla 40 podání, teď budeme selektovat, co jsou skutečně vážně míněné návrhy," uvedl Šimíček. Pokud jsou některé podněty neúplné či nejasné, vyzývají soudci stěžovatele k jejich doplnění. 

Podle Čáslavské ovlivnila výsledek druhého kola voleb nacionalistická argumentace, vyvolávající obavy z majetkových nároků sudetských Němců. Způsob vedení kampaně podle olympioničky porušil ustanovení zákona o volbě prezidenta. "Uznání výsledků druhého kola volby by za stávajících okolností vedlo k legitimizaci nečestných a nepoctivých metod coby přijatelných a tolerovatelných prostředků pro dosahování politických cílů, a k devalvaci hodnot, jež úřad prezidenta ztělesňuje," stojí ve stížnosti. 

Čáslavská ve druhém kolem podporovala Karla Schwarzenberga, kterého označila za garanta slušnosti. Podání volební stížnosti považuje za příležitost, jak dát najevo, že "nejsme stádo ovcí". Čáslavská řekla, že stížnost podala dnes na poště. Soud ji zatím neeviduje. Je proto otázkou, zda ji volební senát nebude hodnotit jako opožděně podanou. 

Schwarzenberg musel čelit mediálním atakům

Mluvčí NSS Sylva Dostálová řekla, že volební stížnosti bylo třeba doručit do dnešních 16:00. "Případné další volební stížnosti doručené soudu po uplynutí zákonné lhůty budou odmítnuty pro opožděnost, jelikož její zmeškání nelze prominout," stojí v tiskové zprávě soudu. 

Dnes se na Nejvyšší správní soud obrátila také nevládní protikorupční organizace Růžový panter. Požaduje opakování voleb. Jako důvod uvádí například to, že Zeman v kampani distancoval od Miroslava Šloufa, ale posléze se podle Růžového pantera ukázalo, že kontakty s kontroverzním lobbistou zcela nepřerušil. 

Neziskové organizaci vadí také některé útoky, jimž musel v kampani čelit poražený finalista Karel Schwarzenberg. Spočívaly například v tvrzeních, že Schwarzenberg není Čech, že podporuje vracení majetku sudetským Němcům a že jeho předci či příbuzní se dodnes hlásí k nacismu. "Tato tvrzení nejsou pravdivá a mohla ovlivnit výsledek volby," stojí v návrhu. Podle Růžového pantera navíc Zeman tvrdil, že jej podporují některé osobnosti, které mu ale podporu nikdy nevyjádřily. 

Už dříve podali stížnosti například právní aktivista a blogger Tomáš Pecina nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Oba se domáhají zrušení voleb a oba také uplatnili námitku podjatosti proti předsedovi volebního senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěchu Šimíčkovi. O námitkách musí rozhodnout jiný senát NSS. 

Zeman začne úřadovat 8. března

Pecinovi konkrétně vadí způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, zpochybnil použitý algoritmus při kontrole petičních archů, má výhrady také k prováděcímu zákonu. NSS by se podle něj měl sám obrátit na Ústavní soud a navrhnout mu zrušení některých paragrafů prováděcího zákona. 

Volební senát Nejvyššího správního soudu musí o všech stížnostech rozhodnout nejpozději 20. února. Poté se mohou nespokojení stěžovatelé teoreticky obrátit ještě na Ústavní soud. Nově zvolený prezident Miloš Zeman se funkce ujme 8. března. 

Volební stížnost může podat každý volič, kandidát nebo jeho navrhovatel. Důvodem pro podání je takové porušení pravidel stanovených volebním zákonem, které by mohlo ovlivnit výsledek volby. Pokud by NSS návrhu na prohlášení neplatnosti volby hlavy státu vyhověl, mohl by podle zákona nařídit opakování celých voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo jen některých částí dosavadního volebního procesu.