Je to nejvýraznější zvýšení daní od roku 1993, řekl úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že ODS i TOP 09 slibovaly před volbami daně nezvyšovat. Na parlamentní půdě bude ČSSD proti, uvedl Sobotka. 

Premiér a předseda ODS Petr Nečas chce se sociálními demokraty o reformě jednat, až ji koalice úplně doladí, což by se mělo stát počátkem března. V souvislosti se Sobotkovým výrokem nicméně ironicky omluvil na tiskové konferenci "výpadek paměti" šéfa sociálních demokratů.

"Největší zvýšení daní v dějinách České republiky se odehrálo od 1. dubna roce 2004, kdy byl ministrem financí magistr Bohuslav Sobotka. Tehdy došlo k manévru, kdy se do základní sazby ze snížené přesunuly položky, jejichž celkový objem ročně zvýšil daňové zatížení o 60 miliard," uvedl. Podle ministra financí Miroslava Kalouska vynese koalicí plánované zvýšení DPH 58 miliard korun. 

Důchodová reforma jako ústavní zákon

ČSSD očekává, že vládní koalice s ní bude o konečných parametrech reformy ještě jednat, důchodovou reformu by ráda viděla jako ústavní zákon. To si myslí i lídr Věcí veřejných a ministr dopravy Vít Bárta. 

"Sjednocení daně je pro ČSSD nepřijatelný krok, bude znamenat prudké zdražení základních životních potřeb a celé řady sociálně citlivých položek," reagoval Sobotka na návrh, který vzešel ze čtvrteční porady ekonomických ministrů koaliční vlády ODS, TOP 09 a VV. Podle něj není možné, aby byly zdražovány léky, potraviny, bydlení a celá řada dalších komodit, což by mělo dopady především na rodiny s dětmi a seniory. 

Znemožní kroky vlády valorizaci důchodů?

"Je to nespravedlivé opatření a ve sněmovně a v Senátu uděláme vše proto, aby nebylo přijato," řekl. Každý občan by po sjednocení DPH podle Sobotky zaplatil ročně státu minimálně o 4,5 tisíce korun navíc. 

ČSSD vadí i možnost vyvádět tři procenta z průběžného systému. Takový krok by podle Sobotky znemožnil valorizace důchodů. "Pokud se vyvedou peníze z průběžného systému, mohou v budoucnu chybět a není jisté, že vláda v budoucnu bude schopna tento výpadek kompenzovat," poznamenal šéf ČSSD. 

Za pozitivní označil exministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach, že kapitálové spoření navrhuje vláda jako nepovinné. "Finanční nevolnictví" povinného spoření by ČSSD po volbách zrušila. Sobotka poukázal na negativní zkušenost okolních zemí, například Slovenska, s podobným krokem. ČSSD po slovenské zkušenosti vadí i možnost, že by důchodové fondy mohly inzerovat. 

Ve snížené sazbě zůstanou chléb, mléko, brambory...

Nemá logiku odvádět peníze z důchodového účtu a pak je tam vracet z daňových výnosů, myslí si Škromach. 

Do snížené desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty by měly patřit jen přesně vyjmenované potraviny. Jsou to chléb, mléko bez ostatních mléčných výrobků, brambory, syrová a nezpracovaná zelenina, nezpracované ryby, dětská mléčná výživa a potraviny pro pacienty cukrovkou a dalšími metabolickými problémy. 

Současně by se podle ministra financí Miroslava Kalouska změnil zákon o rozpočtovém určení daní. To by zajistilo, aby byl celý dodatečný výnos z daně použit pouze k účelům důchodové reformy. 

ČSSD: Kompenzace nebude dostatečná

Nyní je snížená sazba DPH deset procent a základní 20 procent. Snížená sazba se v současné době vedle potravin vztahuje například na léky, ubytovací služby, vodu, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči. 

Zvýšení cen plynoucí ze změn u DPH by podle dřívějších vyjádření některých ministrů měl stát kompenzovat novými sociálními dávkami, jednorázovým zvýšením starobních důchodů a u rodin s dětmi novými slevami na sociálním pojištěním nebo na dani. Podle ČSSD taková kompenzace nebude dostatečná. 

Schválení důchodové reformy ústavním zákonem by si vyžádalo i spolupráci s opozicí, především se sociální demokracií. "Pokud je ze strany sociální demokracie zájem o konstruktivní debatu, tak si myslím, že je reálné najít shodu," řekl Bárta.