Pobřežní a podmořské sesuvy u Kanárských ostrovů jsou největší známé sesuvy na Zemi a El Hierro patří k nejmladším a také vulkanicky nejaktivnějším ostrovům souostroví. Na projektu čeští vědci spolupracují se španělskými kolegy, s nimiž v následujících měsících plánují vložit do míst možného vzniku velkého sesuvu několik monitorovacích zařízení. Chtějí sledovat pohyby, které by mohly naznačovat obnovenou aktivaci mohutného sesuvu. Použijí velice přesná trojrozměrná měřidla, takzvané dilatometry, které vyvinuli. 

Badatel Jan Blahůt, který se na výzkumu podílí, očekává od projektu nové poznatky o chování obřích sesuvů a jejich dynamice ve vztahu k zemětřesné aktivitě. "To by mohlo rovněž pomoci k predikci sesuvů a ochraně obyvatel před případným ohrožením," uvedl. Projekt je financován z jednoletého grantu americké zeměpisné společnosti National Geographic a amerického Waittova institutu. 

Projekt by měl také pomoci vědcům v dalších výzkumech. Zemětřesnou aktivitu plánují měřit alespoň deset let, aby výsledky průzkumu byly průkazné. Finanční zdroje proto budou později muset hledat jinde. 

Rušná minulost

Za posledních 300.000 let se na Kanárských ostrovech sesouvala půda na pobřeží i pod mořem poměrně často a pravděpodobně při tom vznikaly také velké vlny cunami. V geologické minulosti na ostrově El Hierro nastaly nejméně dva rozsáhlé sesuvy a odborníci nevylučují, že by další mohl následovat v blízké budoucnosti. Předloni v létě navíc začala na ostrově intenzivní seismická aktivita, která trvá doposud. 

Vědci z AV provádějí měření vedle Česka i jinde ve střední Evropě, v Itálii, Kyrgyzstánu, americké Kalifornii nebo v Peru. Z převážné části jsou to měření mikropohybů ve zlomech v oblasti zemětřesné aktivity. Sesuvy se zabývají vedle Španělska zejména v tuzemsku a v Peru.