HlídacíPes.org dlouhodobě popisuje snahy, které by měly vyřešit jeden z nejstarších problémů v povolování obnovy řízení. Soudci, kteří případy soudili v minulosti, totiž bývají málo motivování k přiznání chyb.

To má změnit novinka v trestním řádu, o které informoval předseda komise pro jeho rekodifikaci, soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. "Řešení bylo shledáno v přesunu rozhodování na jiný senát téhož soudu," uvedl nedávno na dotaz HlídacíPes.org.

Co na to poslanci? 

Samotný návrh by mělo ministerstvo spravedlnosti představit do konce letošního roku. Ani pak ale není jisté, zda se novinka ujme: čeká ji legislativní proces, v němž může ještě doznat podstatných změn.

HlídacíPes.org oslovil všech 22 poslanců klíčového ústavně právního výboru s dotazem, pro jakou variantu by zvedli ruku. Ve hře je totiž kromě ponechání kritizované stávající úpravy, v níž o povolení obnovy rozhoduje stejný soudce nebo senát, který případ soudil v minulosti, i možnost přesunout rozhodování na "nadřízené", tedy odvolací soudy. Většinově se ale zdá, že má novinka podporu.

Rozhodně pro změnu je místopředsedkyně výboru Jana Levová (SPD). "I soudci jsou jen lidé a dovedu si představit, že soudce není ochoten odlišným rozsudkem od rozsudku původního připustit, že první rozsudek nebyl správný," říká Levová.

Domnívá se, že jde i o účinný protikorupční krok. "Uplatit dva soudce už je náročnější. Negativním bodem je dle mého větší časová náročnost – nový soudce se bude déle seznamovat s případem. Ale u mě převažuje hledisko možnosti lepšího přístupu ke spravedlnosti," říká poslankyně SPD.

Podobně se vyjádřil i další z místopředsedů ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD). "Výhodou takového postupu je, že přesun rozhodnutí na jiného soudce zvyšuje nestrannost posouzení a přináší nový pohled na věc, nevýhodou je značná náročnost, kdy nový soudce bude muset prostudovat celý spis, a to i v případě, kdy návrh na obnovu bude zcela nedůvodný. Výhody takového modelu nicméně podle mě převažují," říká Jan Chvojka.

Nejsilnější zastoupení ve výboru má hnutí ANO, jehož zástupkyně Věra Procházková ovšem s jakoukoli změnou nesouhlasí. "Myslím, ze by měla zůstat stávající úprava a nevytvářet prostor de facto pro další instanci," uvedla Procházková bez dalších podrobností.

Konkrétnější není ani ministerstvo spravedlnosti, na jehož "objednávku" nový trestní řád vzniká. Přestože už komise pro nový trestní řád dospěla v tomto bodě k většinovému rozhodnutí, mluvčí úřadu Marie Benešové (za ANO) setrvává na opatrných prohlášeních z minulých měsíců. "Opravné prostředky jsou v současné době v rámci rekodifikace předmětem diskusí," říká mluvčí ministerstva Martin Bačkovský.

Původně byla v rámci diskusí uvnitř komise ve hře i možnost, aby o povolení obnovy rozhodovaly vyšší soudní instance, to by ale podle Jiřího Říhy vedlo k "přehřívání" soudní soustavy. Zjednodušeně řečeno by se sice ulevilo nižším soudům, ale více by se zatížily soudy vrchní a Nejvyšší soud.

"Ano, zvažovali jsme i tuto alternativu – o obnově řízení by rozhodoval nadřízený soud, ale nakonec jsme ji zavrhli. Docházelo by totiž k přetěžování vyšších soudů, u nichž zvyšujeme jejich zátěž i v jiných ohledech – především návrhem na výrazné posílení apelace (apelačního principu na úkor kasačního) u odvolacích soudů a rozšířením dovolacích důvodů v rámci dovolání u Nejvyššího soudu," uvedl předseda komise.

Důvodem pro změnu je především snaha vyhnout se "střetu zájmů", aby bylo vyloučeno, že o obnově řízení budou rozhodovat soudci, kteří se podíleli na rozhodnutí, proti kterému směřuje návrh na obnovu řízení. Ti mohou být podle kritiků zaujatí a podléhat pokušení neupozornit na případné chyby v původním řízení. Proti změně naopak mluví časová náročnost, kdy se bude muset nový soudce od počátku seznámit se spisem.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky