Cílem je najít "kreativní řešení", řekla Giovanna Masseiová z univerzity v Yorku. "Hlavním poselstvím je, že ekonomický a environmentální dopad volně žijících živočichů celosvětově roste a docházejí nám možnosti," uvedla vědkyně. "Tradiční metody, jako je vybíjení, jsou neúčinné, mohou být nehumánní, neudržitelné, škodlivé pro životní prostředí a veřejnost se proti nim staví stále více," dodala.

Veverky popelavé jsou problémem zejména v Británii. Tento nepůvodní druh sem byl poprvé dovezen ze Spojených států v 19. století jako okrasa pro honosné domy. Ve velkém se však rozšířil a způsobil lokální vymírání původních veverek obecných. Kromě toho poškozuje lesy odíráním kůry.

Odhaduje se, že tento druh způsobuje v Anglii a Walesu ztráty na dřevě ve výši 37 milionů liber (přes jednu miliardu Kč) ročně. Podle průzkumu Královské lesnické společnosti (RFS) jsou veverky popelavé považovány za větší hrozbu pro listnaté stromy než jeleni a patogeny.

Britští vědci proto experimentují s podáváním orální antikoncepce ukryté v lískové pomazánce pro veverky pomocí speciálních krmítek, která mohou otevřít pouze veverky popelavé, nikoli obecné. Předběžné výsledky naznačují, že metoda funguje.

Holubi by zase mohli být každé ráno krmeni směsí kukuřičných zrn obsahujících antikoncepční prostředek. "Opravdu to milují, je to velmi snadné," řekl veterinární konzultant Marco Pellizzari. V Londýně jsou kandidátem na zařazení do programu i nepůvodní papoušci, ale znamenalo by to požádat obyvatele, kteří je běžně krmí na svých zahradách, aby jim podávali potravu s antikoncepcí.

V celé kontinentální Evropě a Skandinávii prudce přibylo divokých prasat. Předpokládá se, že tento nárůst souvisí s mírnějšími zimami. Někteří je považují za škůdce, protože vyrývají kořeny na orné půdě, přežvykují odpadky a způsobují dopravní nehody. I přes odstřel se jejich počty stalé zvyšují a zároveň klesá počet lidí, kteří je chtějí lovit. Vědci proto testují pilotní program, v jehož rámci by jim byla podávána antikoncepční pilulka pomocí zařízení, která mohou zvedat pouze divočáci pomocí svých rypáků. Krmítka fungují, ale orální antikoncepce zatím nebyla vyvinuta.

Mnoho zemí zakazuje používání rodenticidů hubících hlodavce, neboť mají tyto přípravky dopad na ostatní zvířata, včetně dravých ptáků, kteří uhynuli po pozření otrávených zdechlin. Chemikálie jsou také považovány za nehumánní, protože zvířata mohou po jejich pozření trpět několik dní, než uhynou. Přesto hlodavci představují významnou hrozbu pro zemědělství a také přenášejí nemoci na hospodářská zvířata. Alternativou by tedy mohlo být také podávání antikoncepce.

Divocí koně ve Spojených státech již dostávají antikoncepci stejně jako sloni mimo Krugerův národní park, jimž je podávána injekčně.

Vědci se zabývají také možností podávání antikoncepce jelenům, ale zatím nebyla navržena žádná perorálně podávaná antikoncepce pro pasoucí se zvířata. V Británii žije více jelenů než kdykoli za posledních 1000 let, což způsobuje rozsáhlé škody na lesních porostech.

Existují obavy, že používání přípravků na bázi syntetických hormonů by mohlo vést k tomu, že se do životního prostředí dostanou estrogenní chemické látky, které mají negativní účinky, například feminizaci rybích samců. Není také známo, jaký dopad by mělo na dravé ptáky, kdyby pozřeli hlodavce, který sežral antikoncepční přípravek.