Meteorologové budou během dopoledne na místě zkoumat, zda ve městě opravdu řádilo tornádo. 

"Musíme poděkovat hasičům. Tři desítky lidí pracovaly v noci na zajištění střech. Hasiči přivezli 130 plachet a 116 jich použili. V 05:00 byly všechny střechy přikryté. Byl to koncert," řekla starostka. Do nejvíce poničené části Kostelec město dopoledne přistaví kontejnery. Lidé začnou uklízet. Havarijní čety energetické společnosti už od rána na místě pracují na obnovení dodávek elektřiny. 

Během noci na místě pracovalo 120 hasičů z jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů z celého Moravskoslezského kraje. "Přírodní živel si vyžádal osm zraněných osob, především lehčího charakteru, zranění byla ošetřena na místě. Pouze dva muži z Kostelce skončili v nemocnici s podezřením na vážnější zranění rukou a hlavy," řekl mluvčí hasičů Petr Kůdela. Policejní mluvčí Soňa Štětínská sdělila, že nad zasaženou oblastí bude dnes ještě létat policejní vrtulník, který bude monitorovat situaci a případně pátrat po lidech v neprostupných terénech. 

Do oprav střech se podle Kůdely pustili vycvičení hasiči-lezci i jejich kolegové. K rychlejšímu rozvinování plachet pomáhala výšková technika. Střechy osvětlovali jak z aut, tak speciálními světly z cisteren, halogeny a také speciálními balonovými světly. "Pokud to majitelé nezvládli vlastními silami, hasiči jim pomáhali i s odklízením trosek ze zahrad. Krnovu již přálo v noci na středu počasí, bylo sucho a teplo, zhruba 20 stupňů Celsia," popsal situaci. 

Zákaz vstupu do lesů se týká oblasti vymezené Bezručovým vrchem, kosteleckou střelnicí, bývalým domovem pro seniory na Ježníku a spojnicí ulic Stará Ježnická a Ježnická, uvedl Ivan Vrátný z krnovské lesní správy. Podle jeho předpokladu bude zákaz platit nejméně měsíc. Lesy ČR zakázaly vstup do lesů v okolí Býkova-Láryšova. 

Vítr, bouře nebo tornádo 

Zatím není jasné, co škody v Krnově způsobilo. Mohlo jít o vítr doprovázející bouřku. Podle starostky to ale bylo tornádo. Tak jí jev popsali hasiči. "Naše stanice měřící vítr v Krnově nic nezaznamenala. Vyrazím na místo. Podle způsobu, jak vznikly škody, budeme snad schopni jev popsat," řekl Pavel Lipina z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. 

Tornádo je silně rotující vír se zhruba vertikální osou, který se alespoň jednou dotkne země a je dost silný, aby na ní mohl způsobit škody. Může se vyskytnout při silnějších i slabších bouřkách, při slabších mívá zpravidla menší ničivé účinky. Meteorologové přímo tornáda předpovídat neumí, dají se předpovídat jen bouřky. 

Opravdu ničivé tornádo se nad českým územím vytvoří podle odborníků zhruba jednou za deset let. Poslední velmi silné tornádo bylo zaznamenáno v červnu 2011, kdy zpustošilo okrajovou část Pardubic Staré Čívice. Škody se vyšplhaly na desítky milionů korun. Podobnou zkušenost mají z června roku 2004 v Litovli na Olomoucku. 

Zpráv o vzniku tornád nad územím státu meteorologové v posledních letech zaznamenávají čím dál víc. Tvrdí ovšem, že je to ale spíš kvůli zvýšenému zájmu veřejnosti, nikoli klimatickým změnám, a také tomu, že lidé mají víc možností jev vyfotografovat.