Proti omezení přistěhovalectví se vyslovilo 74% hlasujících.

Pokud by návrh uspěl, dostalo by se Švýcarsko do vážného sporu s Evropskou unií. Šlo by totiž o porušení dohody o volném pohybu osob a alpská země by kvůli němu mohla přijít o bezproblémový přístup na unijní trh.

Návrh chtěl zamezit "přelidňování Švýcarska" a prosadit, aby počet imigrantů ročně nepřekročil 0,2 procenta celkové populace, což je asi 17 tisíc lidí. Nyní do Švýcarska každoročně přijíždí asi 100 tisíc lidí. S návrhem nesouhlasila vláda, parlament ani velké podniky.

Cizinců se týkalo i druhé referendum - o daňových úlevách pro bohaté cizince, kteří v zemi žijí, ale nepracují. Ti nyní platí poměrně nízkou paušální daň a státu odvádějí méně peněz než movití Švýcaři. Navrhovatelé referenda chtěli tyto výhody zrušit, kritici ale namítali, že v takovém případě stát přijde o tyto daně úplně, protože cizinci se odstěhují. Proti návrhu bylo 60% hlasujících.

Poslední z referend se týkalo zlatých rezerv centrální banky. Jeho navrhovatelé žádali, aby banka do pěti let držela přinejmenším pětinu hodnoty svých aktiv ve zlatě a to aby skladovala výhradně na švýcarském území. Nyní má banka rezervy v hodnotě asi sedmi procent aktiv. V případě úspěchu plebiscitu navrženého nacionalisty by musela nakoupit 1500 tun zlata v hodnotě 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). Vláda tvrdí, že vysoký podíl zlata by znamenal, že banka nebude moci pružně reagovat na případné krize. tento návrh odmnítlo dokonce 78% hlasujících.

Všechny tři návrhy nacionalistů tak skončily v koši.