Progresivní zdanění je ve vyspělých ekonomikách běžné

- Aktuality autor: red

Progresivní daňový systém je ve vyspělých ekonomikách Evropské unie i dalších zemích světa běžný. Například v Německu je progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 45 procent pro příjmy nad 250.000 eur za rok, v Rakousku dokonce ve výši 50 procent pro platy nad 60.000 eur za rok.

Vyplývá to z informací o daňových systémech společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC). Pokud by tak ČSSD prosadila zpět progresivní zdanění fyzických osob s maximální sazbou 38 procent, daňový systém ČR by byl podobný systémům ve vyspělých zemích. Rovná daň, kterou Česko zavedlo od loňského roku, se naopak spíše objevuje ve východoevropských nebo středoevropských zemích. V posledních letech ji zavedlo například Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko nebo Rusko. Polsko má daně od 18 do 32 procent a Maďarsko má sazby 18 a 36 procent. Nyní je v Česku daň z příjmu pro všechny příjmové skupiny 15 procent z tzv. superhrubé mzdy, což odpovídá zhruba 23 procentům reálného zdanění. ČSSD ve svém předvolebním programu navrhuje zavést progresivní zdanění s tím, že pro lidí s příjmem nad 1,2 milionu korun ročně by platila daňová sazba 38 procent. V ostatních případech sazby sociální demokraté neuvedli. "Znovuzavedení daňových pásem nemusí ale znamenat velkou změnu. I při současné jedné sazbě je daňový systém progresivní," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Daňová progrese je podle něj v podstatě vynucenou solidaritou. Příliš progresivní systém ovšem znamená trest za snahu, aktivitu, podnikání a vzdělání. "Vysoké zdanění tak může vést k odlivu schopných lidí do zahraničí, respektive odradit firmy potřebující vysoce kvalifikované zaměstnance od investování v ČR," dodal. Klíčovým aspektem daňového systému by měla být podle něj jednoduchost, která omezí možnost daňových úniků a omezí náklady na daňovou administrativu. V českém případě by bylo podle Marka vhodnější dále přesunout daňovou zátěž z daní přímých na daně nepřímé. "Snaha o zvýšení daňových příjmů zvýšením progrese u daně z příjmu fyzických osob, případně zvýšením daně z příjmu právnických osob, by byla v tomto ohledu kontraproduktivní," upozornil. V případě realizace návrhů ČSSD by se Česko přiblížilo nejvíce zdanění v Itálii, kde lidí s příjmem od 28.000 eur (cca 740.000 Kč) do 55.000 eur (1,4 mil. Kč) platí 38procentní daň. Vyšší příjmové skupiny pak podléhají zdanění 41 a 43 procent. V Německu je progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 45 procent pro příjmy nad 250.000 eur. Lidé s ročním příjmem do 7664 eur neplatí ale daně žádné. V případě, že je poplatník ženatý nebo vdaná, nepodléhá zdanění příjem do 15.329 eur. V Rakousku nejbohatší platí daň ve výši 50 procent, pokud vydělávají více než 60.000 eur za rok. Lidí s příjmem od 25.000 eur do 60.000 eur platí daně ve výši přibližně 43 procent. Zdanění ve výši 50 procent pro nejbohatší připravuje od roku 2010 také Velká Británie, a to pro příjmy nad 150.000 liber ročně (4,7 milionu Kč). Ve Franci se pohybují daňová pásma od nuly do 40 procent a v USA činí federální daň 10 až 35 procent. Daňové systémy se ovšem kromě daňových pásem v jednotlivých zemích liší i například vyšší sociálního pojištění, odečitatelnými položkami, slevami na děti nebo tím, zda poplatník žije v manželství. Například v Itálii je třeba ještě připočíst regionální a místní daně, v USA i daně jednotlivých států. Některé státy pak také rozlišují příjem, zda pochází například ze mzdy nebo investování.

Zdroje: ČTK