Zdá se, že na západ od našich hranic bývá spíše tradiční, že mladí preferují levicové názory, které opouštějí teprve s přibývajícím věkem. Ve volbách v roce 2010 přitom u nás právě levicové strany citelně ztratily přízeň mladých voličů.

„Odpověď na tuhle otázku by musela být komplexnější, ale jedním z faktorů, proč naši mladí jsou spíše konzervativně prorežimní, zatímco mladí na západ od nás jsou radikálně protirežimní, spočívá v tom, že naši mladí mají obrovskou výhodu z toho, jaká byla školská politika před rokem 1989," reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz Keller.

„Před listopadem 89 tady té takzvané pracující inteligence příliš nebylo, ona byla až třetí oblíbená po dělnících a rolnících," vysvětluje sociolog s tím, že minulý předlistopadový systém držel počty vysokoškoláků na sedmi osmi procentech populace. „A teď najednou ti, kteří byli mladí v  devadesátých letech, a to platí i u let 2000 až 2010, mají mnohem více šancí, než mají jejich vrstevníci na západě," dodal.

Ještě chvíli budou mít šance

„Jde o to, že i teď je u nás v populaci jenom deset jedenáct procent vysokoškoláků, zatím co třeba ve Francii je to třikrát tolik," konstatuje Keller. Což v praxi podle něj znamená, že tam jsou všechna lukrativní místa v soukromé i ve veřejné sféře obsazena. „A u nás mladí pořád mají široký prostor, protože těch pár vysokoškoláků, co bylo, jsou v předdůchodovém nebo už v důchodovém věku a mladí tak mohou ještě obsazovat lukrativní místa," doplnil sociolog.

To se ale podle něj má změnit. „Teď, když jich studuje vysokou školu šedesát procent z ročníku, během velice krátké doby už to přestane a děti dnešních mladých na tom budou stejně tak, jako jsou na tom dnes mladí francouzští vysokoškoláci. Budou muset studovat čím dál více, bude je to stát čím dál více peněz a jejich pracovní příležitosti tomu nebudou odpovídat. Prostě ta investice, statisticky řečeno, se většině z nich nevyplatí," nastínil možnou chmurnou budoucnost naší pracující inteligence sociolog.

Jejich děti už budou s titulem vděčné za horší práce

„A když už pak máte třetinu populace vysokoškoláků, pak většina z nich dělá práci středoškoláků za peníze středoškoláků. Dnešní mladí a i ti z devadesátých let pořád ještě ty mobilitní šance mají. Ten předlistopadový režim jim opravdu velmi pomohl, aby oni na tom byli lépe, než jejich vrstevníci na západ od nás. Ale já myslím, že za deset patnáct let už na tom jejich děti budou tak, jako vysokoškoláci dnes na Západě," řekl Keller redakci.

...ale to ego!

Podle něj mají navíc naši mladí zbytnělé sebevědomí. „Zajímavé také je, jak si dnešní mladí velice fandí. V našem výzkumu vyšlo, že dvě třetiny z nich, prakticky nemají žádné úspory. Spíše mají takové malé dluhy do padesáti tisíc korun. Navíc jde často o mladé, kteří ještě žijí u rodičů a jsou na nich závislí. A ti se nám v průzkumu zařadili do horních vrstev. Ne do středních, ale do horních, že jsou nejlépe situovaní v této společnosti. Takže velká část mladých má velké iluze o svém postavení," podivuje se Keller.

Ten také poukázal na některé předvolební paradoxy, které vyplynuly z průzkumů. „V jednom krajském městě se v loňském roce dělal průzkum, ze kterého vyplynula zvláštní dezorientovanost mladých, kdy skoro dvě třetiny uvedly, že budou volit TOP 09. Když se jim ale daly programové teze jednotlivých stran, tak nejvíce si mladí pletli dvě politické strany a jejich programy, a to KSČM a TOP 09," uvedl Keller.

Volili pravici s programem KSČM?

„Typické teze z programu KSČM mladí připisovali straně TOP 09 a naopak. To bylo dost šokující.  My jsme před volbami v loňském roce dělali rovněž průzkum v Ostravě. Tam se nám potvrdilo, že mladí se oproti roku 2006 odklonili od sociální demokracie a obecně od levice. Dost mladých ještě v roce 2006 totiž volilo KSČM. Ale oni se nepřiklonili k ODS, ale svou přízeň dali novým stranám TOP 09 a Věcem veřejným. A bylo to dost masivní," popsal trendy politické přízně mladých sociolog.

Zda třeba s postupným vývojem ve vládní koalici nedošlo u mladých voličů k jisté deziluzi Keller neví. „Nevím, k tomu nemám žádné podklady. Předpokládal bych ale, že u těch, co volili Věci veřejné k deziluzi došlo, protože je volili ti, kterým imponovala radikální rétorika, na kterou Věci veřejné hrály. A teď se ukazuje, že ta strana vůbec není tak radikální," míní Keller. Ten připomněl, že naprostá většina mladých volila TOP 09. „To byla u nich nejoblíbenější strana. A jak oni se dnes na ni dívají, to by mě také zajímalo, ale bohužel to nevím," dodal.