Vraždil, unášel, mučil. U soudu dostal 212 let a odseděl si dvacet. Teď bude Eugene de Kock propuštěn na podmínku. Jeden z nejradikálnějších zastánců apartheidu, který v Jihoafrické republice panoval v letech 1948 až 1994, dostal milost. Rozhodl o tom tamní ministr spravedlnosti Michael Masutha údajně "v zájmu národního budování a usmíření". 

O de Kockově propuštění se jednalo už v minulosti a pokaždé to bylo zamítnuto vzhledem k tomu, že ohavnosti někdejšího režimu zůstávají v zemi živou historií. Sám de Kock byl zodpovědný za brutální zákroky na aktivisty podporující změnu režimu.

Někdejší policista byl zatčen v roce 1994, tedy ve stejném roce, co se Nelson Mandela chopil moci. Výčet de Kockových zločinů zahrnoval vraždy, pokusy o vraždy, únosy a podvody. Jeho jméno dodnes platí za symbol represivního režimu. Patrně nikdo nemá na rukou tolik krve prolité pro apartheidní režim jako on. Bělošský policista přezdívaný "největší zlo" je prý po dvaceti odsezených letech napraveným mužem.

Masutho kontroverzní rozhodnutí rozděluje společnost. Zatímco pozůstalí po de Kockových zločinech mu většinou už odpustili, aktivisté s jeho propuštěním ostře nesouhlasí. De Kock by měl podle nich zemřít ve vězení stejně jako ultrapravicový politik Clive Derby-Lewis, který se též pevně stavěl za rasistický režim. Derby-Lewis ve vězení umírá na rakovinu. Přesto milost od ministra spravedlnosti nedostal.

Den a čas de Kockova propuštění je přísně utajován. Mimo zdi jihoafrického vězení, která platí za nejtvrdší na světě, na něj téměř jistě čekají nabroušené mačety.