Navrhovat jaderný útok na USA nebylo nejlepší, přiznal Castro

- Aktuality autor: red

Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro přiznal, že jeho návrh Sovětům z roku 1962, aby v případě amerického útoku na Kubu podnikli na USA jaderný útok, možná nebyl nejlepší. Castro se zároveň překvapivě zastal Izraele.

V rozhovoru pro americký měsíčník The Atlantic se také zastal Židů a řekl, že by Írán měl pochopit, že jejich osud byl mnohem těžší než osud jiných národů, a měl by se pokusit pochopit strach Izraelců o svou existenci. 

"Po tom, co jsem viděl, a vzhledem k tomu, co teď vím, to za to nestálo," odpověděl čtyřiaosmdesátiletý Castro na otázku, zda svůj někdejší návrh Sovětům stále považuje za logický. 

Jaderný útok na USA jim navrhl v době krize mezi oběma velmocemi kvůli sovětským raketám na Kubě. Světu tehdy reálně hrozila jaderná válka. 

Koncem srpna v rozhovoru s kubánskými vědci Castro řekl, že to, že Kuba přistoupila na rozmístění sovětských raket na svém území, byla její "oběť" pro socialistický tábor. Sama prý o to zájem neměla. "Neměli jsme zájem na tom, mít tady rakety nebo základnu. Víc nás zajímal obraz země. Sovětská základna ubírala (kubánské) revoluci na hodnotě, omezovala její schopnost ovlivňovat náš region," řekl tehdy. 

Castro, který v roce 2006 kvůli těžkému onemocnění předal vedení státu svému mladšímu bratru Raúlovi, se po čtyřech letech v ústraní začal v posledních týdnech často objevovat na veřejnosti. Nezřídka přitom hovořil o nutnosti předejít použití jaderných zbraní, které podle něho hrozí kvůli sporu mezi Izraelem a USA na jedné a Íránem na druhé straně. 

V nynějším rozhovoru se značně energicky postavil na obranu židovského národa, který byl podle něho v dějinách "pomlouván mnohem víc než muslimové a byla mu přičítána odpovědnost za všechno". 

Írán musí pochopit, že "Židé byli vypuzeni ze své země a byli pronásledováni a šikanováni všude ve světě jako ti, kdo zabili Boha. Existence Židů byla mnohem těžší než naše. Nic se nedá srovnávat s holokaustem (nacistickým vyvražďováním Židů)," řekl. Írán by podle něho mohl přispět k míru, kdyby "vzal na vědomí historii antisemitismu a pokusil se pochopit, proč se Izraelci bojí o svou existenci". 

Na otázku novináře, zda by to řekl i íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi, který Izraeli upírá právo na existenci a holokaust označuje za mýtus, Castro odpověděl: "Říkám vám toto všecko, abyste o tom mohl referovat." Prohlásil dále, že chápe i obavy íránského lidu z případné americko-izraelské agrese.

Izrael, USA i další země podezřívají Írán ze snahy vyvinout jadernou zbraň. Izrael v tom spatřuje existenční nebezpečí. Jsou dohady, že by mohl na Írán zaútočit a zlikvidovat jeho jaderná zařízení. Írán říká, že jeho jaderný program je čistě mírový. 

Castro řekl, že americké sankce a izraelské hrozby Írán od jaderného programu neodvrátí. "Tento problém nebude vyřešen, protože Íránci hrozbám neustoupí," prohlásil a dodal, že "íránská schopnost způsobit škody se podceňuje". Castro věnoval americkému novináři pět hodin. Novinář napsal, že Castro "je možná tělesně slabý, ale jeho mysl je ostrá a jeho energie vysoká".