Bouře způsobily na několika místech výrazné škody, informuje Český hydrometeorologický ústav. Podle starosty Lubné Josefa Chadimy vítr poškodil střechy nejméně dvou domů.

#bouřky #KonvektivniSkupina (1/2) Včerejší ️způsobily na několika místech poměrně výrazné škody. V tuto chvíli prověřujeme několik hlášení o možném výskytu tornáda. Nejpodezřeleji vypadají škody v obci Lubná blízko Poličky, kde prošla menší konvektivní buňka včera kolem 13:00. pic.twitter.com/tbr50x6b7L

— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) April 30, 2023

Tornádo podle svědků zasáhlo Lubnou kolem 13:00. „Prvotní průzkum radarových dat zde jasně ukazuje na konvektivní buňce přítomnost hook echa, radarové signatury, která svědčí o tom, že to, co způsobilo v Lubné škody, byla minisupercela,“ sdělili meteorologové.

Jeden ze svědků podle nich viděl chobot tornáda, který se snesl ze supercely.

Tornáda jsou součástí supercel, což jsou silné bouře rotující kolem své osy. Meteorologové ale upozorňují, že samotné supercely nemusejí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády.

Na území Česka se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých, některý rok se neobjeví tornádo žádné. Každý rok se ale vyskytnou desítky supercel.

Letos se už na začátku dubna objevilo tornádo poblíž Letovic na Blanensku. Prošlo územím o délce asi čtyři kilometry a způsobilo zejména lokální vývraty v lesích. Bylo na stupni nula, tedy nejslabším. (Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5.)

Lidé si těchto jevů všímají intenzivněji především po ničivém červnovém tornádu z roku 2021, které se prohnalo částí Břeclavska a Hodonínska. Tornádo o rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu za sebou tehdy nechalo devastující škody na majetku a šest obětí na životech.

V některých obcích dosáhlo až čtvrtého stupně, silnější předtím v Česku nikdy nebylo.