Magazín

Ani smrt vyhladověním pro stovky jezídů, ani křižování křesťanů, hromadné popravy šíitů či odpalování a bagrování jejich mešit a hrobek nebylo dostatečným impulzem pro to, aby americká (ale i britská veřejnost) opravdu zareagovala na hrozbu jménem ISIS. Tato fundamentalistická, teroristická organizace za necelých deset let své existence stihla vystřídat půltucet názvů, aby pak v rámci nesmírně úspěšné PR kampaně přiměla západní média poslušně papouškovat ten nejabsurdnější – Islámský stát, jako kdyby skupina militantních džihádistů měla symbolizovat islám globálně.

Zatímco na Zemi nás rozpalují Venuše-krasavice, Venuše-planeta je rozpálená sama o sobě až až. Obrovskou výheň na jejím povrchu mají na svědomí hustá mračna, nad kterými teď celý měsíc dováděla evropská družice Venus Express.

Ne, tohle není apríl. Ruské vesmírné úřady oznámily čerstvý nález, který se zdá nemožný, ale jenom potvrzuje, že život umí být odolnější, než se nám doposud zdálo.

Středověký panovník Richard III. byl podle nejnovějších poznatků mimořádně silný alkoholik. Vědci provedli analýzu králových zubů a kostí a zjistili, že panovník musel vypít za poslední tři roky svého života nejméně tři litry alkoholu denně. Výsledky analýzy zveřejnil časopis Journal of Archaeological Science.

Naučili jste se před čtyřmi lety vyslovovat jméno sopky Eyjafjallajökull a dodnes s ním ohromujete přátele? Máme pro vás další islandské jméno na zapamatování, i když tentokrát už nejde o žádný velký jazykolam.

To je radosti, když se vyvede nějaká fotka z dovolené nebo klidně jen výletu do přírody! Ale málokdy se vyvede natolik, aby vyvedla z míry i biology – a zajistila vašemu příjmení věčnou přírodovědeckou slávu.

Dokonce i malé děti mají cit pro spravedlnost, jak vyplývá z výzkumu amerických vědců, který byl zveřejněn v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. V dospělosti se zřejmě u některých jedinců vytrácí, o tom se ale bohužel studie nezmiňuje. Vraťme se ale k závěrům odborníků. Jde totiž o unikátní studii, dětským citem pro spravedlnost se dosud nikdo nezabýval. 

Skupina odborníků prostudovala počet a rozměry ledovců, které ve 20. století brázdily severozápadní Atlantik, a došla k závěru, že za katastrofu Titaniku nenesla zodpovědnost jen posádka. K tragédii přispělo i počasí. V roce 1912 se do vod kolem Newfoundlandu dostalo abnormálně mnoho ledovců. Závěry svého zkoumání zveřejnili experti v časopise Significance.