Dnes je pátek 22. ledna 2021., Svátek má Slavomír
Počasí dnes 2°C Oblačno

Kužel: Banky by měly převzít část rizik

Kužel: Banky by měly převzít část rizik
zdroj: Archiv

Banky jsou podnikatelské subjekty jako všechny ostatní a neměly by svá rizika přenášet jen na své klienty, ale část těchto rizik převzít i na sebe, říká v rozhovoru pro Finance.cz prezident Hospodářské komory ČR.

Převzato ze serveru Finance.cz

S Petrem Kuželem, prezidentem Hospodářské komory ČR, jsme si povídali o současných ekonomických problémech a s tím souvisejících problémech podniků a podnikatelů. Indexy průmyslové produkce už několik měsíců děsí ekonomy i manažery průmyslových podniků. Pokud se ale podíváme například na bázické indexy porovnávající jednotlivé měsíce s průměrem za rok 2005, tak v prosinci minulého roku 97,9, v lednu letošního roku 92,4 a únoru 93,6. Máme to brát jako dosažení dna, nebo očekáváte další poklesy? Nacházíme se v době, kdy už málokdo si troufne vyslovit prognózu, kdy už přestane růst nezaměstnanost, nebo se zastaví pokles průmyslové produkce či vývozu. Podle posledních údajů, ale i aktuálních informací z podnikatelské sféry lze s trochou optimismu či dobré vůle usuzovat, že český průmysl už opravdu dosáhl svého dna a další ještě větší poklesy než nyní už jsou méně pravděpodobné. Nicméně současný nepříznivý stav ještě určitou dobu potrvá, pak se začnou projevovat účinky protikrizových opatření nejen v zahraničí, ale i u nás. Předpokládáme, že k prvním náznakům odrazu ode dna by mohlo dojít v posledním kvartále letošního roku. Přestože někteří politici prohlašovali, že pád vlády nijak nenaruší boj ČR s poklesem české ekonomiky, je vidět, že tomu tak není. Hlavním důkazem je kompromisní balíček stimulačních opatření, tedy jakýsi hybrid pravicových-levicových názorů. Jak se k tomuto balíčku stavíte, pomůže české ekonomice? Hospodářská komora České republiky je nepolitická organizace, takže komentovat úvahy a prohlášení politiků nám nepřísluší. K stimulačním opatřením můžeme říci tolik, že mnohé z nich mají naši podporu, protože významně pomohou tuzemským firmám a podnikatelům. Jedná se například o návrh snížit sazbu pojistného na sociální zabezpečení nebo zrychlené odpisy. Tento balíček přináší pouze krátkodobé změny. Většina změn, odpočet DPH, snížení sociálního pojištění, šrotovné má být dočasná. Politici všude ve světě ale zapomínají na dlouhodobou strategii, a tak si zadělávají na stejné problémy za sedm, osm let. Jak by podle Vás měla česká ekonomika vypadat třeba za dvacet let? Řešení, ke kterým přistupují politici v Evropě i u nás, je často možno vnímat i jakousi součást politické propagace, nebo i předvolební kamapně jednotlivých politických uskupení. Pochopitelně, že je potřeba připravit strategii na delší časový horizont, než je pár nadcházejících let. A jak by měla vypadat česká ekonomika za 20 let? To je poměrně dlouhá doba, za kterou se stane určitě mnoho zásadních a přelomových věcí, o kterých v tuto chvíli třeba ještě ani nemusíme vědět. Každopádně bych si přál, aby se naše hospodářství v tu dobu bylo dynamicky rozvíjelo, reflektovalo poznatky moderního výzkumu a vývoje a zaměstnávalo kvalifikovanou a perspektivní pracovní sílu. Oproti hrozivému pádu průmyslu se zdá pokles maloobchodních tržeb jako zanedbatelný. Sezónně očištěné tržby v maloobchodě klesly v únoru meziměsíčně reálně o 1,5 % a meziročně o 1,1 %. Indexy důvěry spotřebitelů ale klesají více. Je to tak, že si čeští spotřebitelé stěžují, ale ve skutečnosti svoje výdaje příliš neškrtí? Jak vidíte domácí spotřebu Vy? Nezkoumáme detailně nálady tuzemských spotřebitelů, to je otázka na jinou instituci. Současné problémy světové poptávky a spotřeby ztěžují život i začínajícím podnikatelům. Jaké je podle Vás současné prostředí pro start nových podnikatelských záměrů? Tuto otázku je potřeba rozložit do několika rovin. Pokud vstupuje na trh podnikatel s novou službou či výrobkem nebo vstupuje do prostředí, které jimi není ještě dostatečně pokryto, tak podmínky pro vstup má stejné jako před rokem či třemi. Proto si nemyslím, že první část vaší otázky je pravdivé tvzení, já žádné takové informace nebo analýzy nemám nebo jsem neviděl. Druhou věcí je rozjezd podnikatelů všeobecně a tady už určité překážky vidím. Je to například stále ještě rozsáhlá byrokracie nebo menší ochota bank půjčovat peníze. Když jste vedl rozhovory s bankovními domy, padla otázka i na tuto oblast, s jakým výsledkem? Začínající podnikatelé a podniky mají vážný problém sehnat finanční injekci u českých bank a to už delší dobu, i před recesí. Při mém lednovém jednání s bankéři u kulatého stolu, které bylo mimochodem úplně první svého druhu v dějinách České republiky, jsem představitel velké části firem bankéřům jasně říkal, že firmy a podnikatelé jejich peníze potřebují pro financování svého chodu. O stíženém přístupu k penězům nebo tvrdších podmínkách ze strany bank vím, ostatně prováděli jsme v tomto smyslu hned několik výzkumů. Z nich vyšlo jen miminum podniků, kterým banky nechtějí půjčit vůbec, ale u většiny tam bylo patrné zpřísnění podmínek či zvýšení úroků a já argumentoval, že banky jsou podnikatelské subjekty jako všechny ostatní a že by neměly svá rizika přenášet jen na své klienty, ale část těchto rizik převzít i na sebe. Jste pro rychlé zavedení eura, už v roce 2013. Polský premiér, Donald Tusk už zapochyboval o vstupu Polska do mechanismu směnných kurzů ERM-2 v polovině letošního roku. Poláci chtěli přijmout euro už v roce 2012. Opravdu vidíte za současné situace rok 2013 reálný? Co by odložení znamenalo pro českou ekonomiku? Hosdpodářská komora České republiky se v minulosti vždy stavěla za rychlé přijetí eura, které by eliminovalo hrozby a ztráty, které přináší nestabilita kurzu. Ta navíc odkrajovala našim exportérům velkou část zisků. Co se týče přijetí, odstupující premiér zkraje letošního roku slíbil, že na podzim vláda oznámí termín, kdy se tak stane. Současná vláda je sice na odchodu, ale ta následujícíc by se k tomu nějak vyjádřit měla. Odložení zavedení eura určitě není příznivým faktorem pro tuzemskou ekonomiku, ale na druhou stranu každá země, než přijme euro, musí splňovat tzv. maastrichtská kritéria. A vzhledem ke skutečnosti, že propad ekonomiky se podepíše i na stavu veřejných financí a i schodku státního rozpočtu, lze tvrdit, že Česká republika v nejbližším období tyto podmínky nesplní. V posledních dnech tu zazněl i nápad na jakési poloviční členství v eurozóně. To však odmítáme, pokud vstoupíme do určitého společenství, chceme být plnohodnými členy se všemi povinnostmi i právy. Vyšší míra nezaměstnanosti je především vyústěním špatného stavu průmyslu a přestože není nijak katastrofální, stává se problémem. Proč Hospodářská komora chce delší podporu v nezaměstnanosti, vždyť není zaměstnaneckou asociací a právě v této době by se měly veřejné výdaje neinvestičního charakteru škrtit co nejvíce? Je zřejmé, že není možné ve větší míře zabránit hromadnému propouštění zaměstnanců firmám, které nemají zakázky, a tím ani prostředky k výplatě mezd. Tato situace je tíživá zvlášť v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, proto by měli mít uchazeči o zaměstnání, kteří je ztratili v důsledku hromadného propouštění možnost přizpůsobit se dané situaci, a to i tak, že změní bydliště nebo profesi. K tomu směřuje i výše zmíněný podnět, jehož cílem je prodloužení podpůrčí doby pro hromadně propouštěné zaměstnance, ne však jednotlivce. Jsme v polovině našeho předsednictví EU. Jak se Hospodářská komora ČR na něm podílela, resp. jak této výjimečné pozice naší republiky využila? Hospodářská komora je pořadatelem jedné z doprovodných akcí českého předsednictví a to 16. Kongresu EUROCHAMBRES – Asociace evropských obchodních a průmyslových komor. Jedná se o důležitou akci s nemalými ambicemi. Zvláště v současné době ekonomické krize je nutné, aby obchodní a průmyslové komory ukázaly jednotu a schopnost být silnými hráči na mezinárodní scéně a byly schopné a ochotné podpořit podniky a ukázat svou schopnost nalézt společně konkrétní řešení. Na kongresu se potkají nejen komory, ale také podnikatelé, zástupci evropských institucí a zástupci médií. Ti všichni se mohou vzájemně obohatit novými podněty a zkušenostmi. Mohou sdílet své pohledy na věc a názory na aktuální témata a čerpat z širokého spektra zkušeností i dobré praxe. Na závěr našeho rozhovoru položím snad nejpoužívanější otázku. Jak se bude situace české a světové ekonomiky dále vyvíjet? Je nepochybné, že se rok 2009 bude nést ve znamení hospodářského útlumu a řada makroekonomických indikátorů bude vykazovat negativní hodnoty nejen ve světě, ale i v ČR. Trh se musí „vyčistit“ a musí se nastavit na nové především reálné hodnoty. Otázkou zůstává, jak dlouho to bude trvat, optimisté tvrdí, že začátkem roku 2010 dojde k oživení, pesimistické prognosy počítají i s útlumem v dalších letech. Věřím, že se naplní ty optimistické prognósy. Děkuji za rozhovor. Karel Pospíšilík, Finance.cz Petr Kužel vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze. V letech 1992 až 2008 podnikal v oblasti Developerství, reality, pojišťovnictví, cenné papíry, reklama a poradenství, v letech 1980 až 1992 pracoval postupně pro ČSAO, Pragoinvest, Bytový podnik Praha 5. 29. 5. 2008 byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR, zároveň vede Hospodářskou komoru hlavního města Prahy a je zastupitelem hlavního města Prahy.

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,080 26,160
USD 21,360 21,480
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma