Upozornění na to, co někteří nazývají "epidemií", bylo v květnu publikováno v magazínu The Lancet v rámci výsledků výzkumu profesora Iana Morgana z univerzity v australské Canbeře. Studie ukázala, že v současné mladé generaci trpí touto oční vadou mnohem větší počet lidí, než v generacích předchozích. Podíl mladých lidí z městských oblastí vyspělých asijských států, kteří během školních let mají zmíněné problémy s očima, až 90 %, oproti 25-40 % v dobách starších. Počátek tohoto markantního nárůstu je dokumentován od poloviny 90. let.

Fenomén zhoršujícího se zraku populace se však netýká pouze oblastí Asie, jejichž obyvatelé mají ke krátkozrakosti genetické dispozice. Srovnatelný nárůst se týká i Evropy a Ameriky, přestože výsledná čísla jsou stále nižší. Průměrně dnes trpí krátkozrakostí jeden Evropan ze tří, což činí zhruba 40 % populace mezi 12 a 54 lety. V roce 1970 to přitom bylo pouze 20 %.

Jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Podle vědců převládá vliv dědičnosti, ovšem faktory související se životním prostředím a životním stylem nabývají na stále větší důležitosti - mezi nimi např. místo bydliště nebo strava. Zmiňovaná studie Iana Morgana uvádí také další rizikový faktor: Nedostatek přirozeného světla. Obecně platí, že dětí, které tráví méně času venkovními aktivitami, jsou také častěji krátkozraké.