Klausovou největší chybou podle Spurného je, že nikdy nepochopil rozsah  a dopady divokých 90. let. Hlavně to, že právě tehdejší situace nahrála budoucím defraudačním zločinům a korupci. „Klaus to ovšem tak nikdy nevnímal, nikdy nepochopil, že bohatství zlodějů stojí na ztrátě a ústrcích drobných střadatelů a živnostníků,“ píše Spurný.

Právě proto je podle novináře možné, že si opravdu neuvědomuje, co způsobil. „Podobně jako si feťák neuvědomuje, že jeho drobné krádeže kvůli penězům na drogu přinášejí někomu utrpení. Klaus byl a je závislý na moci, na obdivu, na pochlebování. Bez ohledu na to, jaké nonsensy to přináší,“ komentuje Spurný.

Projev, ve kterém se Klaus brání vlně nevole, kterou podle něj způsobila média, je podle novináře výrazem jeho slabosti. „Místo toho, aby vysvětlil, proč se rozhodl, jak se rozhodl, kdy jej myšlenka na amnestii napadla, jak vznikala její koncepce a kdo mu radil – jedině tak se může pokusit svůj dekret obhájit –, hledá vinu kolem sebe,“ dodává.