Podle Klause je sice zřejmé, že euro-atlantickou oblast zasáhla finanční a ekonomická krize, avšak s tou se musely vypořádat i naše sousední státy, jejichž ekonomika ale na rozdíl od té naší roste.

Dvě základní chyby: zvýšení daní a tvrdé přiškrcení vládních investicí

Zjednodušeně řečeno, Klaus vidí dvě základní příčiny a chyby, kvůli nimž je naše ekonomika oproti hospodářství sousedních zemí v recesi. A to je, že Nečasova a Kalouskova vláda zvyšovala daně a současně drasticky přiškrtila vládní investice.

Tím podvázala investice celkově. Nečasova a Kalouskova vláda ale víceméně nesáhla na mandatorní výdaje, které se jen zkonzumují. Klaus míní, že je potřeba omezit mandatorní výdaje, nikoli investice (i když nevěří, že jen samotné vládní investice dokážou zemi vyvést z krize). Tuto základní tezi představil Klaus již na své přednášce pro konzervativní Akci D.O.S.T.

Vážný stav české ekonomiky Klaus demonstruje na řadě čísel, tabulek a grafů, které kniha obsahuje. Dokazuje, že Česká republika se nachází v nejvleklejší ekonomické recesi od svého vzniku v roce 1993.

ČR je v nejvleklejší ekonomické krizi a nelze to svalovat na vnější faktory

Podle Klause šlo hospodářský pokles svalovat na vnější krizové vlivy naposledy před čtyřmi či třemi roky, tedy v době, kdy nastoupila Nečasova (a Kalouskova) vláda ODS, TOP 09 a VV (respektive LIDEM). Horší výsledky než ČR mají jen notoricky krizové státy jižního křídla eurozóny jako Řecko, Španělsko, Itálie či Kypr a česká ekonomika je na tom zdaleka nejhůře ze sousedních zemí.

Klaus srovnal dvě diametrálně odlišná pětiletí. Za třetí čtvrtletí 2003 až druhé čtvrtletí 2008 jsme průměrně rostli o 5,8 procenta. A od třetího čtvrtletí 2008 po druhé čtvrtletí 2013 byl v průměru zaznamenán pokles 0,2 procenta.

Podle Klause jsme jediná země v okolí, která se doposud nedostala na úroveň roku 2008. Stačí prý také srovnat například kumulativní růst HDP od roku 2008 do roku 2012. Sousední Polsko v tomto období zaznamenalo růst 12,3 procento, ČR pokles 1,6 procenta.

Všichni sousedé jsou na tom lépe než my

ČR je jako jediná země ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko, Slovensko, Lotyšsko a Litva, jež se mezi lety 2008 - 2012 nepřiblížila v ukazateli parity kupní síly k EU-15. V únoru 2013 u nás byla nezaměstnanost na historickém maximu 600 tisíc lidé bez práce. Na jedno volné místo v červenci 2013 připadalo 14 uchazečů, před začátkem finanční krize to byly dva uchazeči. Počet dlouhodobě nezaměstnaných také roste a je na 40 procentech ze všech nezaměstnaných.

To, že máme vlastní měnu, která může na rozdíl například od Řecka i díky zásahům ČNB pružně reagovat na vývoj ekonomiky, umožnilo zlevnit náš export. Koruna během tří čtvrtletí oslabila téměř o 15 procent a tím pomohla českému exportu, který tvoří až 80 procent našeho HDP. Slovensko nástroj vlastní měnové politiky již v té době nemělo a ve vztahu ke slovenské ekonomice příliš silné euro způsobilo, že propad jeho exportu byl vyšší.

Nečasova vláda zvýšila podíl výdajů i daní na HDP

Mezi lety 2008 až 2012 u nás radikálně poklesly investice, a to o 18, 7 procenta, v Německu jenom o 5,5 procenta, v Polsku rostly o 4,1 procenta a v Rakousku o 0,6 procenta. Na českém poklesu investic se velmi podepsal pokles investic vlády, které se od roku 2010 až do nynějška snižují o zhruba 20 a až 30 miliard ročně, zatímco mandatorní výdaje se „projedí“.

Nečasova a Kalouskova vláda se sice označovala za pravicovou, ale podíl veřejných výdajů na HDP v roce činil 44,5 procenta. Podobně podíl toho, co vláda lidem sebrala na daních, se za Nečasovy a Kalouskovy vlády zvyšoval. V roce 2010 to bylo 33,7 procenta, v roce 2012 34,9 procenta HDP.

Klaus zvyšování daní a omezování investic označuje za dvě hrubé chyby Nečasovy (a Kalouskovy) vlády.  Zvyšování daní v průběhu stagnace či slabého hospodářského oživení je podle Klause zjevnou chybou.

Kalouskovo a Nečasovo zvýšení daní přivedlo zemi do druhého kola recese

„Česká ekonomika prožívá obtížné období. Nachází se v nejdelší recesi ve své historii. Ztráta dynamiky je minimálně střednědobá a není možné ji vysvětlit jen jako běžný cyklický výkyv. Od roku 2009, tedy od dopadu euro-americké finanční a ekonomické krize, ekonomika ztratila výkonnost, a to jak s ohledem na období před krizí, tak v mezinárodním srovnání. Její výkon je horší než výkon našich všech přímých sousedů, proces přibližování se k nejvyspělejším zemím se zastavil. Recesi nelze svalovat na ekonomický výkon a pokles poptávky u našich největších obchodních partnerů. Ti všichni prošli recesí lépe než my a aktuálně dosahují lepších ekonomických výsledků. Problém naší ekonomiky je tedy především naším vnitřním problémem. Primárním důvodem je pokles domácí české poptávky, který pokračuje i v roce 2013. Nejméně polovina tohoto propadu je způsobena fiskální restrikcí. Ta má v ČR z kvantitativního hlediska dva projevy: snížení veřejných investic (oproti roku 2009 téměř na polovinu v roce 2013) a zvýšení daňové kvóty. Zvýšení daní podvázalo pomalu se zotavující spotřebu domácností a to zpětně vedlo k druhému kolu recese v roce 2012 a 2013,“ shrnul Klaus to, jak koaliční vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska podle něj způsobila hospodářskou krizi v ČR.

Knihu Česká republika na rozcestí, která se zabývá i mnoha dalšími palčivými problémy naší země, napsal Václav Klaus a kolektiv bezprostředních zaměstnanců i blízkých spolupracovníků institutu – Ladislav Jakl, Stanislava Janáčková, Václav Klaus, Marek Loužek, Jan Skopeček, Martin Slaný, Dušan Tříska, Otakar Vychodil a Jiří Weigl.