Výzkum probíhal hlavně v Bristolské zoo, kde se dokumentaristům povedlo umístit speciální kamery i k živočichům, kteří dosud nebyli tímto způsobem zkoumáni. Zjistili tak například, že ve spánku chobotnic a sépií nastává fáze REM, při níž se nám lidem zdají sny.

Žirafy spaly vůbec nejméně ze všech sledovaných živočichů, pouhé dvě hodiny denně. Velcí spáči nejsou ani delfíni, kterým stačí přibližně čtyři hodiny, a ještě přitom můžou plavat. Gorily a lvi naopak spí více než osm hodin, tedy déle než dospělí lidé.

Obecně se podle tvůrců filmu dá říci, že zvířata, která mají více přirozených nepřátel, spí méně než ta, která si z důvodu většího bezpečí mohou dovolit odpočívat déle. U společenských zvířat pak délka spánku závisí také na pozici daného zvířete v hierarchii skupiny, kdy opět nejvýše postavená zvířata spí nejdéle. 

Podle zooložky Liz Bonninové, která bude dokument uvádět, výzkum přinesl zásadní informace: "Z historického hlediska jsme se mohli domnívat, že ta nejvyvinutější zvířata budou potřebovat nejvíce spánku, aby se zotavila a posílila se jim paměť. Podle všeho však spánek nemá vůbec co do činění s velikostí mozku nebo aktivitou metabolizmu. Je to opravdu jen o tom, co musí dané zvíře dělat ve svém okolí pro to, aby přežilo." 

Dokument Animals Through the Night: Sleepover at the Zoo vysílá v pondělí program BBC Four.