Na projektu pod hlavičkou Václava Klause by se měl podílet miliardář Petr Kellner. Ten posléze prostřednictvím mluvčího  PPF Milana Tománka nepotvrdil, ale především nevyvrátil, že se bude na projektu podílet.

Možná ano, možná ne, ale spíše ano

"Pokud vznikne konkrétní projekt, který by prezentoval působení Václava Klause v úřadu prezidenta, pan Kellner zváží jeho podporu," řekl Hospodářským novinám mluvčí PPF Milan Tománek. Dodal, že vzhledem k tomu, že v tomto směru nevyvíjí žádnou aktivitu český stát, logicky vzniká prostor pro iniciativu soukromého sektoru.

Deník HN v této souvislosti uvedl, že už je vytipováno místo na Novém Světě nedaleko Hradu, kde by institut mohl sídlit. Koordinaci kroků s Hradem má pak v Kellnerově PPF údajně na starosti hlavní lobbista skupiny Vladimír Mlynář. Ten to ale oficiálně popírá.

Na projektu pracujeme

Zda skutečně bude „šéfem“ projektu, který by se měl finálně jmenovat Institut Václava Klause, se ParlamentníListy.cz zeptaly Jiřího Weigla. Ten na otázku odpověděl vyhýbavě, nicméně nikoliv záporně. „Až to vznikne, tak se k tomu budeme vyjadřovat a do té doby nebudeme šířit žádné pověsti. Pracuje se na tom, a to je asi tak všechno, co bych k tomu chtěl říci,“ řekl kancléř pro ParlamentníListy.cz.

Připomeňme, že prvním projektem tohoto druhu u nás je knihovna zesnulého prezidenta Václava Havla, která by se měla z „nevyhovujících" prostor v pražské Kateřinské ulici přestěhovat na Loretánské náměstí do paláce U Drahomířina sloupu.

Palác pro tyto účely zakoupil miliardář Zdeněk Bakala, který avizoval, že jeho rekonstrukce je odhadována na 200 milionů korun. K tomu dodal, že je ochoten zaplatit i více.

Klause kritizuje, ale projekt vítá

Možnost vzniku knihovny prezidenta Václava Klause přivítal před časem i jeho velký kritik politolog Jiří Pehe. „Žádná tradice knihoven, kterou založil exprezident Václav Havel, samozřejmě nebude srovnatelná s prezidentskými knihovnami ve Spojených státech. To jsou velmi rozsáhlé instituce s velkým zázemím, spojeným s nějakou univerzitou. Nicméně vznik jak Havlovy, tak doufám že i Klausovy knihovny vítám, protože zde budou cenné materiály pro historiky, které třeba dnes ještě nejsou přístupné a budou osvětlovat éru daného prezidentství, a to je určitě dobře," řekl Pehe ParlamentnímListům.cz.

Obdobně se k možné tradici knihoven hlav států ČR staví i sociální demokrat Vítězslav Jandák. „Já si myslím, že takhle dobré tradice budeme-li přebírat ze Spojených států, tak proti nim nic mít nebudu. Je otázka, kdo do těch knihoven bude chodit, ale každopádně pro studenty a pro budoucnost jsou to určitě dobré věci. To myslím vážně," sdělil redakci Jandák.

Bush chtěl tajit dokumenty, knihovnu má nejdražší

Připomeňme, že tradici prezidentských knihoven založil v USA prezident Franklin D. Roosevelt, který vládl mezi lety 1933 - 1945. Knihovny jsou budovány jako součást univerzit a mapují éry vládnutí prezidentů, jejichž jména nesou. Dokonce se stávají i místem posledního odpočinku svých zakladatelů.

Včetně knihovny předposledního prezidenta USA George Bushe mladšího je jich ve Spojených státech už třináct, přičemž ta posledně jmenovaného prezidenta je projektově nejdražší, když k jejímu vybudování byly naplánovány náklady ve výši 500 milionů dolarů. Do té doby nejdražší pak byla knihovna Billa Clintona v Little Rocku která přišla na 335 milionů dolarů.

Od aféry Watergate jsou prezidentské texty ze zákona veřejným majetkem a jako takové jsou v knihovnách k dispozici. To se mimochodem pokusil změnit zmíněný Bush, který chtěl prosadit vyhlášku, která by jeho dokumenty držela v tajnosti další roky po jeho odchodu z funkce. To ale Kongres shodil ze stolu.