Francouzům se je ale podařilo do jisté míry zvládnout a nakonec si mohou připsat hned několik úspěchů. To ale neznamená, že cesta k nim byla prosta zakolísání či přešlapů. K největším plusům francouzského předsednictví patří, že se mu podařilo docílit kompromisu ohledně energeticko-klimatického balíčku. To je soubor opatření, která mají pomoci unii dosáhnout ambiciózních cílů v boji s klimatickými změnami. Vyjednávání o něm provázely ostré debaty a hrozby vetem, ale unie se nakonec při prosincovém summitu dokázala pod francouzskou taktovkou dohodnout na rámci tohoto balíku. "Francouzi opravdu odvedli výbornou práci," oceňuje jejich výkon česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Francie se ale musela vypořádat hned s několika krizemi: s odmítnutím lisabonské smlouvy v irském referendu, s rusko-gruzínským válečným konfliktem a v neposlední řadě s turbulencemi na světových trzích a následnou finanční krizí s tíživými dopady na evropskou ekonomiku. Středisko evropské politiky (EPC) ve svém hodnocení Francie uvedlo, že na zmiňovaném summitu se kromě dohody o boji se změnami klimatu podařilo dosáhnout i shody na balíku opatření k podpoře evropské ekonomiky zasažené krizí i na řešení krize kolem lisabonské krize. Připomnělo, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy z tohoto pohledu označil tento summit za ůhistorický". EPC ale současně upozornilo, že jde sice o jednomyslné dohody, avšak s řadou nejrůznějších výjimek, odkladů, ústupků a nejasností, které jejich "historičnost" poněkud nabourávají. Avšak i EPC dodává, že celkově lze francouzské předsednictví považovat za výrazně úspěšné. Právě zmiňované krize také pomohly ke zviditelnění hlavní postavy francouzského předsednictví: prezidenta Sarkozyho. "Krize politické hráče zviditelňuje," říká Sebastian Kurpas ze Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS). "Francouzi také dokonale umí svou práci prodávat," doplnila česká velvyslankyně. Dodala, že někdy zástupci Paříže byli až příliš aktivní a do určité míry dominantní. "Je pravda, že prezident Sarkozy reagoval rychle, pružně. Ne vždycky jsem si jistá, že byla ta práce také dotažena až do úplného konce," řekla. "Někdy byl přístup Francouzů až příliš dominantní... Já bych možná viděla raději větší spolupráci s českým a švédským předsednictvím," dodala. Podle Kurpase snaha dominovat odpovídá Sarkozyho osobnosti i tomu, jak se prezentuje. Současně dodal, že pokud by si měl vybrat v době krize mezi aktivnějším a méněaktivnějším vůdcem, sáhl by po tom prvním. "Sarkozy: pravý muž v pravou chvíli," otitulkoval jeden svůj komentář list European voice. Francouzi se ale během předsednictví také nevyhnuli určitým přešlapům a pochybením. České či polské diplomaty příliš nepotěšilo, když Sarkozy po summitu EU-Rusko řekl, že zvažovaná americká protiraketové základna pro bezpečnost v Evropě nic nepřináší. Zejména ze začátku si Francie u některých novinářů vysloužila nálepku ne zrovna zdatného organizátora. Problém byl s organizací neformálních schůzek ve Francii, kde byly potíže s dopravou či technickým zázemím. Vlnu nevole vyvolalo, když se přesunul summit EU-Ukrajina pár hodin před začátkem z Evianu do stovek kilometrů vzdálené Paříže, aniž o tom však byli informováni novináři a někteří další účastníci. Diplomaté si zase stěžovali, že dokumenty k jednáním dostávají až krátce před zasedáním a často jen ve francouzštině. "Někdy Francouzi používali například jako nástroje francouzštiny. Dokumenty předkládali na poslední chvíli ve francouzštině a i to bylo součástí jejich dokonale promyšlené strategie," připustila Vicenová. Každopádně francouzské předsednictví se do unijní historie zapsalo poměrně výrazným písmem a pro Čechy, kteří se předsednických otěží ujmou vůbec poprvé, nebude snadné se jim vyrovnat, natož je překonat.