Své funkce se dalajlama chce vzdát na schůzi exilového tibetského parlamentu ještě tento měsíc.

"Mé rozhodnutí vzdát se tohoto úřadu neznamená, že se chci vzdát své odpovědnosti," řekl dalajlama v projevu v severoindické Dharamsale, kam se uchýlil v roce 1959 po potlačení protičínského povstání. Odchod z čela vlády podle něj není "projevem malomyslnosti," ale rozhodnutím, jež Tibeťanům prospěje.

Nadešel čas k předání moci

"Už v 60. letech jsem opakovaně upozorňoval, že Tibeťané potřebují vůdce zvoleného svobodně tibetským lidem, kterému budu moci předat moc," řekl dalajlama. "Nadešla chvíle tento záměr realizovat."

O jeho úmyslu vzdát se politické činnosti informoval už loni v listopadu dalajlamův mluvčí. Uvedl tehdy, že pětasedmdesátiletá hlava lamaistické církve odejde z politiky, ale nevzdá se své duchovní role.

Dalajlama vede nenásilný boj za plnou autonomii Tibetu v rámci Číny, Peking ho ale obviňuje ze separatismu. Charismatický filozof cestuje a přednáší po světě, několikrát byl i v Česku. Tändzin Gjamccho, jak zní dalajlamovo občanské jméno, je nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 1989.

Čína chce do výběru zasáhnout

Agentura AFP nedávno napsala, že dalajlamův věk a jeho chatrný zdravotní stav stále ostřeji nastolují otázku nástupnictví. Dalajlamu tradičně vybírají nejvýše postavení lamové, ale čínský komunistický režim si vyhrazuje právo do výběru zasáhnout, přičemž se odvolává na historický precedens z doby císařství.

Čína dala nedávno najevo, že při výběru jeho nástupce projeví "pevnost".