zvířata a příroda

S kácením lesů na indonéském ostrově Sumatra se zmenšuje i území, na němž žijí divocí sloni sumaterští, kteří stále častěji pronikají z lesa na zemědělskou půdu a riskují tak své životy. Chránit zvířata, kterým hrozí vyhynutí, proto pomáhají speciální hlídky na ochočených slonech, které tlustokožce zaženou zpět do lesa dřív, než se stanou obětí naštvaných vesničanů nebo pytláků. 

Zatímco se lidé rozplývají nad animovanou krysou vařící v luxusní pařížské restauraci, ty skutečné nechce na ulicích potkávat snad nikdo. V Paříži se jim ale místní ani turisté jen tak nevyhnou ani v těch nejluxusnějších čtvrtích. Vypasení hlodavci se v městě lásky přemnožili až tak, že město muselo dočasně zavřít několik parků, včetně Champs de Mars pod Eiffelovou věží.

Výzkum podmíněných reflexů je nerozlučně spjat se jménem ruského vědce Ivana P. Pavlova. Snad každý někdy slyšel o jeho pokusech se psy, při kterých své svěřence navykl na zvonění před jídlem. Po nějaké době začali psi natěšení na svou denní dávku potravy slinit už při samotném zvuku zvonku: Ivan Petrovič u nich přenesl reakci na primární podnět i na podnět zcela zástupný.

V učebnicích se sice píše, že nejvyšší vodopád na světě je Aalto Ángel ve Venezuele, nejspíš to ale neplatí. Ukazuje se, že o celé čtyři metry vyšší je vodopád Tugela v Jihoafrické republice, který byl dosud považován za světovou "dvojku". Přišli s tím čeští geodeti, kteří ho v listopadu přeměřili a zjistili, že místo 948 metrů má ve skutečnosti 983 metrů. 

Ne nadarmo se lidé děsí Alzheimerovy choroby, stařecké demence a dalších poruch paměti spojených se stářím. Paměť hraje v našem životě centrální roli. Dalo by se dokonce říct, že dlouhodobá paměť nás ze značné míry definuje jako jednotlivce – i když, přinejmenším v tom, jak nás vnímají ostatní, hraje nezastupitelnou roli také osobnost.

Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.

Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.

Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík?