Do Paříže se sjelo 150 hlav států a vlád, tu společně dokončily dlouhé roky připravovanou dohodu o boji proti klimatickým změnám. Přestože se konference účastní na 50 tisíc lidí a některá média ji označují za přelomovou, je více než pravděpodobné, že výsledný dokument půjde ve šlépějích jeho předchůdce – Kjótského protokolu. 

Kdyby Jules Verne žil v dnešní době, při pohledu na návrh luxusního podmořského hotelu Tonyho Webba by jeho nadšení nejspíš nebralo konce. Duchovní otec projektu má za sebou už několik let práce a nově také patent. A jak hotel vypadá, kolik bude stát ubytování a co v případě nepříznivého počasí?

Není žádný tajemstvím, že prvním zvířetem, které si člověk kdy ochočil, byl pes. Jaká hospodářská zvířata ale stála u počátků prvních zemědělských společností? Nedávný výzkum poskytl překvapivou odpověď. Mezi prvními zvířaty, která začali lidé cíleně chovat a využívat, byly určitě včely medonosné.

Při vyslovení sousloví globální oteplování začnou jedni protáčet panenky a druzí se křižovat a doufat, že se nedožijí roztání všech ledovců. Jenže změny klimatu mají daleko rozsáhlejší důsledky, které život na Zemi ovlivňují nepřímo už nyní. Byly pravděpodobně jedním ze spouštěčů konfliktu v Sýrii a mají nepřímý vliv i na vznik terorismu. 

Myslíte si, že čím větší zvíře, tím má větší spermie? Chyba lávky, platí tu naopak nepřímá úměra. A navíc, ne všechny spermie mají tvar pulce.

Schopnost fluorescence, jinými slovy jev, při kterém chemická látka vyzařuje krátce po nasvícení vlastní světlo, je rozšířená mezi nejrůznějšími skupinami živočichů. Většinou se omezuje na povrch těla a nalezneme ji téměř výhradně mezi hlubokomořskými organismy – medúzami, korály, korýši, kopinatci, žebernatkami a rybami. Neměli bychom si ji ovšem plést s bioluminiscencí, aktivním vyzařováním světla pozorovatelným třeba u světlušek.

Upíří samičky se dělí o natrávenou krev s vyhladovělými jedinci a pomáhají jim tak přežít. Nová studie ukázala, že sociální vztahy v netopýřích koloniích jsou ještě užší, než se dosud předpokládalo, píše National Geographic.

Poslední padesátka šimpanzů, které chovala americká vláda pro potřeby lékařského výzkumu, brzy opustí laboratoř. Ředitel amerického Národního zdravotního institutu (NIC) Francis Collins uvedl, že už není žádný důvod, aby byli drženi pro případné experimenty, píše deník The Guardian.