zvířata a příroda

Pytláci v Africe mají po slonech nový cíl, který může přivést na pokraj vyhubení další africké zvíře. Loví ve velkém hrochy, jejichž zuby slouží jako náhražka za slonovinu. Obchod s nimi sice není nelegální, ale podle akademiků z katedry biologie Hongkongské univerzity do Asie putuje výrazně víc hroších zubů, než ukazují oficiální údaje o lovu.

I Švýcaři mají nyní svou kauzu, která vzdáleně vyvolává asociace s případem vepřína postaveného na místě koncentračního tábora v Letech. Poslanec švýcarského parlamentu za stranu Zelených Jonas Fricker totiž nedávno přirovnal transport jatečních prasat k deportacím Židů za druhé světové války – a politicky mu to zlomilo vaz. Je pravda, že Frickerův výrok lze považovat za nevhodný, ale ve své podstatě je výstižný. S antisemitismem to nemělo nic společného a šlo naopak o příspěvek do debaty, nakolik jsou si lidé a zvířata rovni jako živé bytosti.

Vymírání mořských druhů a snižování četnosti těch zbývajících jsou smutně zdokumentovanými následky lidské činnosti. Jak se to ale má s organismy, jejichž těla a kostry dávají základ celým ekosystémům – například slávkami, nebo korály? Jakým tempem mizí korálové útesy? Odpověď na tuto otázku přineslo až srovnání satelitních snímků s historickými mapami. A výsledky jsou alarmující. Za posledních 250 let zmizela jen na Floridě více než polovina všech útesů.

Psi rozumějí lidem jako žádné jiné zvíře a jako žádné jiné zvíře dokáží reagovat na naše signály a podněty. A to platí nejen pro dospělé hafany, ale i pro štěňata. Psi se zkrátka už rodí s tím, že člověka pokládají za relevantního tvora. Teď vědci zkoumají, zda náš nejlepší přítel nasazuje svůj proslulý smutný psí pohled záměrně, aby z toho pro sebe vytěžil nějaké výhody.

Novozélandskému národnímu zvířeti – nelétavému ptáku kiwi – hrozí, že ho za padesát let budou lidé znát už jen z encyklopedií. Z milionů se jeho počet snížil na zhruba 68 tisíc jedinců. Mohou za to invazní zvířata jako divoké kočky, lasičky či krysy, které symbol Zélandu loví.

Co si, u všech rohatých, nejčastěji asociujeme se Švýcarskem? Hodinky, armádní nože, sýry, zasněžené Alpy, čokoládu…? Většinou ale asi horské pastviny a na nich rozvážně se ploužící kravky. Nejlépe s pořádným zvoncem - a pořádnými rohy. A právě ty jsou v zemi helvétského kříže jablkem sváru: Když zbavujeme zvířata rohů, nezbavujeme je zároveň i jejich zvířecí důstojnosti? O bolesti, jakou při tom zkusí, ani nemluvě.

Vyhlášené floridské pomeranče se možná brzy stanou minulostí. Zářijový hurikán Irma zničil většinu místních sadů, z pomerančovníků zbyly jen třísky, popadané ovoce shnilo za zemi. Ve nešťastném spojení s nemocí zeleného draka, která už tak decimuje místní pomerančovníky, to bude znamenat nedostatek pomerančů a s ním spojené zdražení džusů. A to nejen ve Spojených státech.

Octomilky a myší přestávají vědcům v laboratořích stačit. Nahrazují je novou "havětí" v čele s jedovatými pavouky vyžívajících se v kanibalismu. Mají totiž často s lidmi společného mnohem víc než otravné mušky.