Časy se mění. Ke konci války se Američané báli, aby Němci nesestrojili atomovou bombu dřív než oni. Dnes se obávají, aby se Němci nechtěli jejich jaderných zbraní zbavit.

Ruská hrozba na obzoru. Na Ruskem obsazeném Krymu jsou umístěny rakety Kalibr s doletem přes dva tisíce kilometrů. Lehce mohou zasáhnout Prahu nebo Berlín. Tyto zbraně, které mohou nést jaderné hlavice, se nachází také v Kaliningradu. Vrací se nejhorší noční můra studené války do Evropy?  

Kim Čong-un se nikdy nezdráhal, když šlo o to vyzkoušet novou raketu. V poslední době ale přitvrdil a odpaluje (alespoň pocitově) jednu za druhou. Proč to dělá? Chce snad naštvat a vyprovokovat Spojené státy, které jsou už beztak pořádně namíchnuté kvůli záhadné smrti studenta Otto Warmbiera? Všechno nasvědčuje tomu, že Kim je mnohem prohnanější stratég, než by se mohlo zdát. Svými raketovými provokacemi a protiamerickou rétorikou chce zřejmě naopak dosáhnout toho, aby USA region neopouštěly – politicky ani vojensky.

Sociální demokraté si v posledních týdnech počínají zmateně. Na poslední chvíli dělají změny ve volební kampani. Přehodnocují své postoje a nedokáží utišit vnitřní spory, což působí neprofesionálně. Z čeho to ale pramení?

Před dvěma roky koncem listopadu se v nebi nedaleko syrsko-turecké hranice ozvala exploze a na zem se zřítily trosky ruského bombardéru Suchoj Su-24. Stroj s rudou hvězdou na křídle, který měl údajně narušit vzdušný prostor Turecka, sestřelila turecká stíhačka. Moskva přišla o letoun, pilota, a zmrazila vztahy s Ankarou.

Vládní mluvčí ve státech sousedících se Severní Koreou jsou opravdu znamenitě připraveni. Vždycky, když Kim Čong-un nechá otestovat nějakou raketu, následují obvyklé nacvičené reakce. Jižní Korea vyzývá ke svolání Rady bezpečnosti a varuje před dalšími provokacemi, zatímco Japonsko volí ostřejší tón a ohlašuje jakési blíže neurčené "konkrétní kroky". Američané křičí, že KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a že se tento problém nyní musí už opravdu řešit, a Čína vyzývá všechny zúčastněné ke klidu.

Úmluva o zákazu chemických zbraní oslavila dvacet let své existence – zhruba v době, kdy chemické zbraně vraždily civilisty v konfliktu v Sýrii, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší.