Před 252 miliony let zažila Země největší masové vymírání. Zaniklo během něj 96 procent mořské a 70 procent suchozemské fauny.

Tři desítky let tohoto savce nikdo neviděl. Byl na seznamu ztracených druhů. Teď se zubatý kančil překvapivě objevil.

Vědci zjistili, že Země se z posledního hromadného vymírání dostala překvapivě rychle.

Pachatelem vymírání druhů před 420 miliony let byl pokles kyslíku ve světových mořích. Co jej ale způsobilo, zatím nevíme.

Někteří plazi by v důsledku teplotních změn mohli začít vytvářet jen samce, nebo samice. 

Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení".

Posledního listopadového dne bude v Paříži zahájena dlouho očekávaná konference OSN o klimatických změnách. Pod pokličkou ale doutná řada dalších problémů spojených s přístupem člověka k životnímu prostředí. Jedním z nich je systematické likvidování světových oceánů. Jen za posledních 45 let se populace ryb ve světových vodách snížila o strašidelných 50 procent.

Pod záštitou Univerzity v Connecticutu vyšla komplexní studie, naznačující, jak pomalá a nedostatečná je dosavadní klimatická politika světových vlád. Studie pojednává o vymírání – nikoli však historickém, nýbrž o vymírání, která čeká oteplující se planetu.