vesmír

Uplynulo 60 let od jednoho z milníků dobývání vesmíru. Sovětský svaz 4. října 1957 vypustil na oběžnou dráhu první umělý satelit Sputnik 1. Odstartovala tak "kosmická éra lidstva."

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru, oznámila v úterý Královská švédská akademie věd.

Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii. 

Při řízeném sestupu v horních vrstvách atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini. Skončila tím její dvacetiletá mise, která vydatně rozšířila naše poznatky o šesté planetě sluneční soustavy. Cassini nám osvětlila především mechanismy saturnské atmosféry a potvrdila očekávání kolem Titanu, nejvýrazněji však pomohla rovněž hledání podzemních mimozemských oceánů – a možná nás tak přiblížila k nalezení mimozemského života. Vybrali jsme pět nejvýznamnějších vědeckých objevů mise.

Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Nad jihozápadní částí Polska proletěl ve čtvrtek vpodvečer takzvaný bolid, který zářil na nebi více než devět sekund a byl natolik jasný, že se takřka vyrovnal Měsíci v úplňku. Viditelný byl i z Česka. 

Hvězda s katalogovým názvem KIC 8462852 v uplynulých dnech prolétla světovými médii jako těleso, u kterého by se teoreticky mohla nacházet uměle postavená megastruktura. Co některé odborníky k této hypotéze vedlo, jak ji plánují testovat a jaké další možnosti mohou existující pozorování vysvětlit?

Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".