Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".

Na kazašském území v sobotu přistál návratový modul vesmírné lodě Sojuz, který přivezl zpátky na Zem trojici kosmonautů včetně Andrease Mogensena, vůbec prvního Dána v kosmu, a ruského rekordmana, který strávil na oběžné dráze vůbec nejvíc času ze všech lidí. Gennadij Padalka má na svém kontě celkem 879 dní ve vesmíru, jako jediný na světě. Nikdo jiný tak dlouho v kosmu nepobýval.  

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Pokud jste měli smůlu a v noci na čtvrtek jste neviděli jedinou padající hvězdu, nezoufejte, pár z nich jsme pro vás "ulovili". Takže pozor...padají hvězdy, něco si přejte!

Čeká nás temná a studená budoucnost. Tedy přesněji řečeno to čeká vesmír. Astrofyzici poprvé spočítali rychlost, s jakou vyhasíná, a odhadli tak dobu jeho úplného zániku. 

V Indii dnes z kosmodromu Šríharikota úspěšně odstartovala nová nosná raketa, která zvládne vynášet na oběžnou dráhu družice až do váhy čtyř tun.

Dobývání vesmíru pokračuje. Ve středu přistál modul Philae, vypuštěný sondou Rosetta, na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Od přistání vozítka Curiosity na Marsu uplynul rok podle marsovského kalendáře. Robot to oslavil výročním autoportrétem. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) upřesnil, že v úterý to bylo 687 dní, co Curiosity pracuje na Marsu. A přesně za tuto dobu planeta jednou oběhne kolem Slunce.