Věda

Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života. 

V záplavě zpráv začínajících slovy "Vědci zjistili" se konečně objevila taková, kterou uslyší rádi snad všichni lidé na světě. Začínat s prací brzo ráno není zdravé, vyvolává to stres a únavu. Vědci doporučují, že se máme pořádně dospat a před desátou hodinou na práci nesahat. Ještě aby si to vzali k srdci šéfové, že...

O invazních druzích a jejich nezřídka negativním vlivu na lokální ekosystémy toho bylo napsáno opravdu hodně. Některé z nich nemusí škodit vůbec a místní přírodu jen obohatí, zatímco jiné mohou vést až k úplnému rozvratu místního uspořádání. Jedna jejich skupina je ale obzvlášť destruktivní – savčí predátoři. Nejde ale o žádné lvy nebo tygry. Daleko větší paseku dokáží ve zranitelných ekosystémech nadělat "obyčejní" potkani, psi nebo kočky. 

Lidé jsou zvyklí brát Zemi jako "svou" planetu. Stačí ale trochu poodstoupit a tento závěr se ukáže jako přinejmenším předčasný. 

Inteligenci u zvířat si obvykle spojujeme s lidoopy, v menší míře možná s delfíny, psy nebo papoušky. Právě s těmito zvířaty se lidé také nejčastěji pokoušeli "domluvit". Když pomineme nejstarší, spíše úsměvné, pokusy, ani experimenty s přímou komunikací příliš neuspěly. Na vině je hlavně velká bariéra mezi lidským zvukovým ústrojím a jeho zvířecími protějšky, případně mezi fungováním lidského a papouščího mozku. Větší úspěchy vědci zaznamenali s použitím symbolické komunikace. 

Známe ho jako impozantní ruiny uprostřed vyprahlé pouště, před několika tisíci lety ale slavné skalní město Petra ležící na jihu Jordánska bylo plné zeleni a dokonce se pyšnilo obrovským plaveckým bazénem. Odkud Nabatejci brali vodu, jak ji dokázali udržet a jak to ve městě vypadalo? Na tyto otázky našli archeologové odpověď. 

Sonda Rosetta, kterou Evropská vesmírná agentura (ESA) vyslala na pouť do hlubokého vesmíru, v pátek po poledni SELČ dosedla na kometu Čurjumov-Gerasimenko. Její mise skončila po 12 letech. Dokonce i během svého pomyslného loučení posílala vědcům další a další data. 

Když minulý týden oznámila americká agentura NASA tiskovou konferenci týkající se Jupiterova měsíce Europa, očekávání všech vesmírných nadšenců vystřelila do výšin. Tato malá "zmrzlá koule", pod jejímž povrchem se skrývá tekutý oceán, totiž představuje jedno z nejslibnějších míst pro hledání mimozemského života. Pravda, výzkumníci už v předstihu varovali před přehnanými očekáváními.