Věda

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter. Ocenění experti využili techniku zvanou řízená evoluce k vytvoření nových bílkovin, které mají širokou škálu upotřebení od výroby nových léků po produkci biopaliv. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu si rozdělí Smith a Winter.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové objevy v oboru laserové fyziky - konkrétně za vytvoření prostředků, které umožňují prostřednictvím laseru ovlivňovat svět. 

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny. Jejich výzkum využívá schopnosti imunitního systému napadat rakovinné buňky. Jména laureátů v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut.

"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.

Cítit se mladí není jenom pocit, subjektivní vnímání věku má reálný vliv na zachování mozkových funkcí. Lidé, kteří se cítí mladší, než je jejich věk, jsou podle výzkumu Soulské národní univerzity také zdravější a trpí méně depresemi. Platí to i naopak - mozek stárne rychleji těm, kdo se cítí starší, než ve skutečnosti jsou.

Současné debaty o klimatických změnách občas vyvolávají mylný dojem, že se klima na planetě mění poprvé v historii lidské civilizace. Realita však nemůže být vzdálenější. Nová studie jednoho z prvních známých měst na planetě se tak zaměřila na to, jak se s dávným ochlazením vyrovnali neolitičtí obyvatelé osady na jihu dnešního Turecka. A odhalila přitom jeden nový pozoruhodný nástroj, kterým by historici mohli odhalovat minulé změny klimatu.

Do dvaceti let by mohla být malárie v Africe minulostí. Biologům se konečně podařilo objevit správnou genetickou mutaci, která postupně zabije celou populaci komárů anofeles, jenž zákeřnou nemoc přenášejí. Jen v Africe se v roce 2016 nakazilo téměř 200 milionů lidí, z nichž téměř 450 tisíc zemřelo

Až o 30 tisíc let nazpět může počátky lidské umělecké činnosti posunout nový nález z jihoafrické jeskyně Blombos. Archeologové tu totiž oznámili objev předmětu starého až 73 tisíc let, na němž je vyjevena nejstarší známa kresba. Má charakter devíti rudých linek, díky čemuž tak trochu připomíná moderní symbol # pro hashtag.