Věda

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala Kanaďanka Donna Stricklandová - společně s kolegy Arthurem Ashkinem a Gérardem Mourouem. Kromě bezesporu významného podílu na takzvané 'laserové revoluci' je zajímavá i tím, že se stala teprve třetí ženou, která tuto prestižní cenu za fyziku získala. Zatímco první byla legendární Marie Curie-Sklodowská, ta druhá - Maria Goeppertová-Mayerová - je o něco méně známá.

Život v blízkosti zeleně má pro člověka další, nečekané benefity. Britská studie přišla s tím, že děti žijící v městských čtvrtích s větším množstvím zelených ploch mají lepší prostorovou paměť. Dokážou se tak lépe soustředit a orientovat se v prostoru.

Vyhynulo nebo přímo ohroženo vyhynutím je 356 druhů želv, a ty tak patří k nejohroženějším obratlovcům na světě. To může být větší problém, než se zdá. Díky své více než 200 milionů let trvající existenci na Zemi totiž hrají v zachování našeho ekosystému mnohem větší roli, než se dosud vědci domnívali.

Nouzové přistání ruského nosiče Sojuz může spustit krizi, kterou pilotovaná kosmonautika ještě nezažila. Nehoda jediné lodi schopné převážet lidskou posádku, by mohla v nejčernějších scénářích vést až k opuštění a zakonzervování Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud tedy nepřijde na pomoc Space X miliardáře Elona Muska.

Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.

Už deset let se mohou české děti v tetralogii Jirkova dobrodružství srozumitelně a poutavě seznamovat s populárními texty astrofyzika Stephena Hawkinga a jeho dcery Lucy. Rozsáhlou sérii přeložil bývalý šéfredaktor Neddu Lukáš Grygar. Za svůj překlad získal od České astronomické společnosti prestižní cenu Littera Astronomica.

Ročně na světě zemře 200 tisíc lidí na uštknutí hadem. Toxiny ve zvířecích jedech však nemusí jen zabíjet, ale naopak i zachraňovat životy. Slouží třeba jako léky na vysoký tlak a zvládají bojovat i s národovými buňkami. 

Do zkoumání souvislosti hmotnosti a času, kdy jíme, se pustila další studie. Tentokrát vědci ze Surreyské univerzity došli k názoru, že stačí snídat později a večeřet naopak dřív a hubnutí půjde skoro samo. Jejich studie má ale jisté nedostatky.