Věda

Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.

Snad až tělo Alexandra Velikého vyhlíželi největší snílci na počátku července uvnitř nově odhaleného egyptského sarkofágu. Namísto toho po otevření archeologové zjistili, že na ně čekají tři neoznačené kostry a lavina exkrementů, které do hrobky natekly zřejmě z nedalekého odpadního potrubí. Zdálo se, že to, co někteří vyhlíželi jako archeologický objev desetiletí, nakonec skončilo typicky ironickou tečkou. Detailnější analýza obsahu sarkofágu však přeci jenom našla zajímavější materiály, než jenom splašky.

Antidepresiva, která po průchodu lidským tělem končí v odpadních vodách, ovlivňují milostné tokání špačků. Samičky, které ve stravě "zobaly" Prozac, tedy fluoxetin, přestaly být pro samce přitažlivé, a ti tak neměli důvod se o ně ucházet. Místo namlouvání na ně dokonce útočili, ukázala studie univerzity v Yorku.

Jak přesně se stravovat, dnes řeší stále více lidí. Občas přitom hledají rady v jídelníčku předků – tradičně se tak objevuje argument, že zpracované potraviny jsou teprve moderní vynález. Objev staroegyptského sýra ruku v ruce s ještě starším prvotním chlebem ale naznačuje, že komplexněji upravovaná strava rozhodně není jenom výstřelek 20. a 21. století.

Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský, uvedla Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.

Hrám se v dnešní době prakticky nelze vyhnout. Ať už jsou počítačové, společenské nebo pracovní. Jaký k nim máme vztah, podle sociolog vypovídá o tom, jaká je naše osobnost. 

V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.

Co znamená rychlá chůze? Definici pohybu, při kterém by už mělo začít tělo spalovat, se věnují desítky výzkumů po celém světě. Vědci z Massachusttského technologického institutu to díky jejich analýze dokázali stanovit přesně a neurčitý pojem sjednotit.