věda a poznání

Obezita společně s dalšími civilizačními chorobami trápí stále více lidí, a to hlavně ve vyspělých státech. Podle některých hypotéz za to může to, že žijeme v příliš čistém prostředí a chybí nám kontakt s parazity, kteří dříve běžně sídlili v našich střevech. Přitom taková škrkavka se člověku může skutečně hodit, když chce zhubnout.

Loni v květnu zatajil svět genetiky dech - objevila se totiž studie, podle níž vykazuje genový editor CRISPR daleko vyšší míru vedlejších účinků, než se do té doby myslelo. CRISPR je přitom opěvován jako potenciální "zázračný" nástroj medicín budoucnosti, který při editaci DNA oplývá doslova chirurgickou přesností. Za deset měsíců je vše jinak. Nikdo nebyl totiž s to replikací někdejší studie prokázat, že by CRISPR skutečně byl podobně chybový, a to včetně jejích původních autorů.

Význam geniálního fyzika Stephena Hawkinga nelze vměstnat do krátkého nekrologu. V následujícím třídílném seriálu vám proto přineseme bližší pohled na jeho práce, které z něj udělaly jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti. 

I když archeologové jistý dřevěný sarkofág nalezli již v průběhu zlatého věku egyptologie v 19. století, po víc než 150 let ho měli za prakticky bezcenný. Když jej totiž po jeho (znovu)odhalení otevřeli, byl prázdný. A tak na artefakt sedal prach ve skladištích univerzity v Sydney. Moderní technologie však ukázaly, že uvnitř třímal vědecký poklad - doposud neobjevená starověká mumie.

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.

Teleskopy na severu Chile, který je považovaný za ráj astronomů, budou možná do pár let bezcenné. Přitom se zde nacházejí ta nejvýznamnější zařízení, včetně teleskopů Evropské jižní observatoře (ESO). I tuto oblast s hlubokou noční tmou však začíná ohrožovat světelný smog. 

Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení".

Dlouhodobé vystavení hluku může vést až ke smrti, hrozí selhání srdce. Hlasité zvuky v noci navíc mohou vyvolat stresovou reakci, která končí až infarktem. Stačí k tomu i siréna sanitky nebo řev startujícího letadla.